Článek je sice vážný, ale potěšila mě vzpomínka na Hanse Haase. Letos by měl 100 let, ale i těch čtyřiadevadesát byl krásný věk. Ano, je lepší mluvit o lidech, kteří nás obohatí, potěší, jak A. Rieu.

Připomněl jste mně i jiný film. Svět ticha Ovšem, podobenství ,,světa člověčího" se světem vodním ba až podvodním lze nahlížet různě. Ten druhý je daleko bohatším, a netýká se jediného živočiš. druhu. Tvor, který sám sebe označuje za rozumného,ba až na druhou, je stále ,,jenom" člověk. A u tohoto ,,druhu" co kus, to originál. A asi těžko u tohoto ,,druhu" z něj ,,vymýtit" jeden každý kus, který se ,,vymyká". Nemluvě o tom, že pod záminkou ,,čištění" se často tyto ,,vymykající se kusy" nejednou dosahují až postavení nejvyšších. A to asi v celé historii lidstva

Laskavý čtenář nepromine. Označením fialové barvy za barvu mrazu a smrti, stejně jako následujícím odstavce jste tomu svému blábolení nasadil korunu.

Každopádně se budu těšit na další blogy. Vypadá to, že byste mohl adekvátně nahradit Jirku Hrebenara. Co zkusit poezii? V té on exceloval. Svým způsobem...

Fialová barva JE v náboženství barvou smrti.