Prázdninové čtení na neděli nejen pro ženy - Rtěnka

Rtěnka je erotická už tím, jak ji ženy používají. Při použití rtěnky je pohyb sice otáčivý ale výsledek je eroticky stejný. Potom se začíná  nahoře a postupuje dolů. Spěchat není třeba. Ženu u této činosti nikdo nehoní. 

Naopak, čím déle to trvá, tím to mají muži raději, protože pozorovat ženu s pootevřenými ústy je jako dívat se do erotického časopisu. Také ukončení procedury je stejné. Žena zatíná potom rty  a muži nevědí jestli budou mít ještě někdy příležitost k účasti. V manželství už to malování tak napínavé není, protože tam k fantazii chybí bohužel často nedostatek příležitosti. 
V říši živočišné, nám lidem příbuzné je to většinou barevně naopak. Třeba slepice vedle kohoutů vypadají jen jako slepice.U bažantů a krocanů je to ještě markantnější. U nich paní bažantová není barevná vůbec a pávice je vedle páva  úplná nula. Zato pávi , i když jsou zepředu pod krkem ochablí, tak jim vzadu ty péra stojí a ještě s nimi třepou. Jedni z nejpodobnějších jsou nám primáti. U goril se krásný samec nejdříve bije v prsa a potom si jde po svých. U šimpanzů si samec sice přiskočí kdy chce, ale moc z toho nemá, protože samice přitom ratolestím hledají blechy. 
 Ženy se malují už po celá tisiciletí. Vzpomeňme jen Nefertiti, manželky egyptského faraona  Achnatona. Jestli s ním božská Nefertiti, jejíž bystu našli po více jak dvou tisíci letech s ještě nabarvenými rty v písku byla šťastná nevíme, ale podle toho, že Achnaton měl jako první na světě svého jediného boha, můžeme o úspěchu snahy Nefertiti se mu zalíbit pochybovat. Já bych ji prohlásil za zklamanou manželku číslo jedna už proto, že našli u jejího syna Tutanchamona v jeho hrobě takovou spoustu hraček. 
Ženy rádi provokují  ať tou rtěnkou a erotickým  malováním svých rtů  na veřejnosti, nebo třeba těmi ultra krátkými sukněmi. Připomeňme  si dnes po padesáti letech jejich začátek a tím rok osmašedesátý, po všech stránkách i ve světě revoluční, pro nás ovšem, jak jinak než na osmičku osudový.  Bylo mi tenkrát dvacet a ultrakrátké sukně byly jako mnoho jiného bombou pro nás mladé kluky, ale ještě vice pro naše otce. Mého tátu pustili  na jaře z kriminálu v Plzni na Borech a on vyprávěl jak seděl potom s nějakým bachařem na nádraží na lavičce, čekajíce na vlak. Bachař ho pobaveně pozoroval a potom povídá: ,,  To jsou změny viďte pane Hulík ,,. Bylo to prý poprvé po deseti letech, co mu někdo zase řekl pane. Táta byl v tu chvíli ale více okouzlen děvčaty, která chodila kolem a tak mu prý chvíli trvalo než mu mohl odpovědět. ,, A to se dá vydržet ,, ? ,,Však si zvyknete. Tak si to užívejte a ať vám neujede vlak,, řekl mu se smíchem bachař a podáním ruky se s ním rozloučil. Vše bylo pro tátu nové i to podání ruky bachařem. Sousedi i bývalý kamarádi tátovi sice hlásili, že má svatou ženu, ale táta jako by se jí po návratu z vězení bál a mě se zdálo, že se první dny mazlí více s froté ručníky než se svojí svatou ženou, protože i ty ručníky byly pro tátu něco zcela nového.  
Kdo vynalezl rtěnku se neví, ale červené barvivo si lidé uměli vyrobit od pradávna. Co ale na sebe dalo delší čas čekat bylo písmo a také to, na co psát. A rtěnkou to jde dnes výborně a zrcadlo je každé ráno při ruce. I v tom je erotika rtěnky a napsané na zrcadlo ,, Miluji tě ,,  má větší sílu a krásu než zašeptané do ucha v posteli. Bohužel v  Česku se to nestává moc často a dříve to bylo vidět jen ve francouzkých nebo amerických filmech. Češky jsou sice stejně romantické jako všude jinde, ale vzájemně se dojmout, obejmout a přiznat svou lásku k někomu druhému se jaksi stydíme. Ale i to říci,  mám tě ráda a mám tě rád  není u nás moc velkým zvykem. V Americe vědí proč to říkají. Říkají to proto, protože je to ten nejlepší způsob jak si vzájemně dodávat sílu a sebevědomí. A kdo by  skoro denně takové ujištění nepotřeboval ? Třeba letos by se hodilo napsat na zrcadlo něco jako: ,, Jsi jako chladivý horský vodopád na mojí žhavou lásku k tobě,,. Nebo ,, Až večer vyndám prostěradla z ledničky, tak z tebe udělám vladaře,,. 
Dříve se rtěnky rozmazávaly. Ty tak erotické nebyly, protože při neopatrném zacházení mohla žena vypadat tak,  jako když dnes  vezme maminnce rtěnku do ruky její šestiletá dcera. Nejhorší bylo, ocitla-li se rtěnka na zubech. To už nebyla potom žádná krása ale masopust.
Dnes se také k nanášení barvy na rty používají i štětečky, což je při pečlivém použití přesnější a zajímavé, tedy i s erotikou spojené, ale štětec jako náčiní do ruky v očích muže moc erotický není. Naproti tomu žena  v malířském overalu  potřísněná barvou, to erotika je, zvláště když víme, že pod overalen nic nemá, čemuž v létě, když to nejlépe schne tak bývá. Jednou jsem s manželkou maloval před stěhováním byt a přesně tak tomu i bylo. Ke všemu byl ten overal průsvitný a manželka to nějak nevěděla. Já si toho všimnul až když kamarád který nám pomáhal se po ní stále ohlížel. Když manželka řekla ať nečumíme a děláme, tak jsme se přiznali, proč a na co čumíme. Řekla, že jsme pubertáci, ale že máme dělat, aby to bylo hotové, což nás povzbudilo. Kamarád se  musel spokojit s párkem a pivem. Já jsem s ní chtěl potom častěji malovat a od té doby vím, jak malířská barva krásně voní a v čem všem se může  erotika skrývat. Někdy třeba i v kbelíku s barvou.
Ke rtěnce patří samozřejmě i vkusně nalakované  či vtipně ozdobené nehty. Kolikrát to jsou miniaturní umělecká dílka. Viděl jsem už na nehtech žen zasněžené chaloupky, sněhové vločky, pampelišky, sluníčka i noční oblohu s hvězdičkami. Za velmi erotické jsem považoval modní vlnu rovně zastřižených nehtů mléčné barvy, což mohlo vyvolávat představu náhlého konce s krásným vyvrcholením. S těmito ozdobenými nehty pozorovat ženu jak svými prsty vysunuje rtěnku se kterou se chystá zvýraznit své rty na prahu úst je pro muže stejně vzrušující, jako pozorovat krásnou ženu v rozepnutém županu, jak napouští vanu ze které stoupá pára a vědět, že bude pozván k tomu, umýt té ženě záda až tam, kde už záda dávno zkončila. 
Dnes se používají rtěnky všech barev. Dokonce i černá, což může vyvolávat u mužů zmatek, ale pro někoho překvapivé vzrušení z představ všelijakých, což je legitimní, zůstáváli při pochybnostech jen u těch představ a jen u toho vzrušení. Já mám nejraději stále všechny odstíny červené, podle barvy očí, vlasů, stupně opálení a charakteru i barvy šatů. Je dobře, že dnes existují vizážistky, které umí poradit. Mněly by ale být k ruce jako kadeřnice na každém rohu, nebo kadeřnice by měli být i vizážistky. Určitě takové jsou. Protože se dívám často a velmi už dlouho na německou televizi a skoro nikdy nevynechám zprávy, zvláště né v dnešní době, kdy nás každý den ,,obveseluje,, americký prezident svými novými nápady s Ivankou, která ho vysvětluje a svojí ženou, která ještě nepromluvila po boku tak vím, co nového má každý den paní Petra Gerster na druhém programu německé ZDF při zprávách na sobě.Její vizážisce i její krejčové bych dal už dávno Nobelovu cenu za vkus a excelentní poradenství a závidím jejím přítelkyním, protože na to množství stále nového, co má každý den na sobě jí nemůžou doma stačit  skříně. Chystám se jí to napsat nebo lépe zeptat se jí nato. Také jí samozřejmě blahopřát  k tomu,  jak si umí po celá léta na milimetr udržovat postavu a dávat tím příklad kázně, protože bez ní by to určitě nešlo.
Jsou ženy, které se nemalují vůbec. Většinou je to součástí jejich sebevědomí. Některé ženy jsou tak zajímavé, že člověk za chvíli vůbec nevnímá, že namalované nejsou. Já mám ale raději ty namalované, ale už né ty  přemalované. 
Pro úplnost se nemohu nezmínit ke stále se rozšiřujícímu trendu tetování, které se týká i rtů. Tetování považuji celkově až na vyjímky za modní katastrofu. Né tak tetování rtů i když mi to někdy připomíná  koleje vyjeté na vydlážděných cestách Římanů. Je to navěky a nedá se měnit potom barva. Je to také pohodlné ale není to žádná věčná krása. A žena by neměla být pohodlná. My muži si to můžeme dovolit, ale také jen s mírou a né na účet žen. 
Kdybych měl rtěnku, napsal bych teď rád ženám  na zrcadlo :
,,I nenamalované jste často krásné. Namalované jste ale častěji krásnější ,,. 

Prázdninové čtení na neděli nejen pro ženy pokračuje vždy v neděli ve stejný čas