Otevřený dopis

svého času jsme žili ve stejném městě dost blízko vedle sebe. Já v ulici Krčínově u Západní školy. Vy v ulici jiné někde tam za Labem.

Mohlo by se zdát, že se ted chci dělat lepším, než jsem a kdykoli byl. V mnohém jsem lepší než vy nikdy nebyl. Někdy jsem se dokonce také jako Vy považoval i já trapně často za lepšího než všichni ostatní. Myslím, že se to v mládí stává mnohým. Na cestě k rozumu jako k celému životu jsou třeba klíče. Jako sečtělý člověk to dobře víte, ale to samo o sobě žádná velká moudrost není. Ono je i sporné, jestli se moudrost dá vůbec vyčíst, protože já jsem poznal moudré lidi, kteří nikdy nepřečetli žádnou knihu. Naopak jsou známy případy takových lidí, kteří přečetli mnoho knih a dokázali některé oblíbené s fenomenálmí pamětí stránku po stránce dokonce i citovat a přesto se nesetkáváme u těchto lidí se zrnkem moudrosti. Dokonce někteří z nich postrádali nejen moudrost, ale nebylo v nich ani stopy po citu a tomu čemu se říká mezi námi lidmi lidskost. Takovým člověkem byl třeba jeden z největších zločinců Adolf Hitler.

Vzácným klíčem na cestě k moudrosti je někdy moudrý otec. Já svého moc nepoznal. Vy prý toho svého také ne. Ve škole jsme z té moudrosti také nemohli oba mnoho pochytit. Jsme skoro stejného věku a tak nám tam mimo matematiky oběma lhali skoro ve všem.

Jeden z nejmoudřejších z nás, pro mne vůbec ten nejmoudřejší říkal, že demokracie je pravda a ta sama se zrcadlí jen v demokracii samé. Nad tím je třeba se stále zamýšlet a mít to na paměti. Dalšího komentáře není opravdu zapotřebí.

Já jsem v té v pražské Slavii byl jen jednou v životě. Dnes bych Vám z té Vámi zvané ,,Pražské kavárny“ rád něco vzkázal.

Vážený sám sebe znevážený pane prezidente Zemane : ,, Běžte se konečně vycpat se všemi igráčky pana Schloufa. Jak se ukázalo, byl ten jeho autobus jen vypůjčen Formanova filmu ,,Přelet nad kukaččím hnízdem“. Tím šoférem z autobusu ve filmu jste se ale bohužel nestal.