Imigraci můžeme rozlišovat na "dobrou" a "špatnou". Proti té první asi nikdo z nás nebude nic namítat. Jedná se o imigranty, na kterých vyrostly například USA. To jsou ti, kteří přicházejí především něco vybudovat a zapojit se do společnosti. Potom je tu ta druhá, tedy "špatná", o které se v poslední době hodně hovoří. S tou máme špatné zkušenosti nejen v ČR (cikáni nejen z východu Slovenska), ale v širokém měřítku například ve Velké Británii nebo ve Francii. Jak se vyrovnat s tou špatnou? Jednoduše.
Samozřejmě každé jednoduché řešení má spoustu háčků, ale dopusťme se několika zjednodušení, která pomohou namodelovat podmínky jak z problému ven. Tak především si dovolím definovat onoho "špatného" imigranta:
- nehodlá přijmout pravidla hostitelské společnosti
- nehodlá pracovat, ale pouze využívat "výhod" sociálního státu
- potenciální agresor
Řešení se nabízí až neskutečně jednoduché. Zásadním způsobem snižme sociální dávky, podpory a podobné "rozdávací" praktiky. Zároveň snižme zdanění práce, aby se pracující mohli připravit na případné situace, které by se normálně kryly z výše zmíněných podpor a dávek. A možná bych si dovolil jít ještě dál: zrušme důchody těm, kteří neodváděli daně například nadpoloviční dobu svého produktivního života. Jednoduše řečeno, staňme se státem neatraktivním pro lidi, kterým práce nevoní. Ti, kteří pracují, nebudou frustrovaní a a potenciální agrese bude potlačena na nejnižší možnou míru.
A teď přichází jedno velké ALE. Taková pravidla nelze nastavit pouze pro imigranty. Bylo by to velice nespravedlivé a zároveň bychom možná ztratili atraktivitu i pro tu přínosnou imigraci. A to je ten problém. Nemalá část občanů ČR by péči maminkovského státu nedokázala oželet. Takže namísto jednoduchého a účinného řešení budeme pravděpodobně vymýšlet různé složité regulace (minimální mzda, kádrování imigrantů) a restrikce, budeme se hádat s EU o diskriminaci a budeme živit stovky neziskovek, které budou vymýšlet jak imigranty (a nepřizpůsobivé, tedy ve většině cikánskou menšinu) začlenit do společnosti.
Ještě jednou bych rád připomenul, že se snažím o velké zjednodušení, abych demonstroval princip. Proto nechytávání na detailech nepovažuji za konstruktivní.
