Právě jsem shlédl pohádku Tajemství staré bambitky. Docela se divím, že vůbec prošla cenzurou, když si uvědomím, jak mnoho paralel se současným zřízením je v pohádce prezentováno. Uvědomujeme si vůbec, že pro pocit jakési pofiderní jistoty platíme daně v takové výši, že by se za ně styděli i prohnaní výběrčí daní z pohádky?
Abych byl konkrétní, hodlám předestřít příklad pro zaměstnance, který pobírá průměrnou mzdu dle ČSÚ, což je přibližně 25000 Kč hrubého. Takový zaměstnanec stojí zaměstnavatele 33500 Kč (uvědomme si prosím, že nebýt daní, tato celá částka zůstane zaměstnanci v kapse). Zaměstnavatel odvede státu:
- 6250 Kč na sociálním pojištění (nenechme se mýlit názvem, je to daň jako každá jiná)
- 2250 Kč na zdravotním pojištění
Zaěstnanec potom odvede:
- 1625 Kč na sociálním pojištění
- 1125 Kč na zdravotním pojištění
Mzda zaměstnance je tedy daněna na tzv. pojištěních celkem ve výši 11250 Kč. Dále se odvádí záloha na daň z příjmu ve výši 2955 Kč. Dohromady tedy činí daň z měsíční mzdy částku 14205 Kč. To je přibližně 42%! A pokračujeme dále: Cokoliv si daňový poplatník koupí je zatíženo daní z přidané hodnoty (DPH). U DPH máme v současné době zavedeny dvě sazby 15% a 21%. Pro zjednodušení tyto sazby zprůměrujme (i když většinu zboží platíme s tou vyšší sazbou) a dostaneme 18%. (zde nastává oprava oproti původnímu znění článku, protože jsem ve snaze o stručnost udělal školáckou chybu). Zbývá nám 58% příjmu, ze kterého po nákupech zaplatíme oněch průměrných 18%. V této chvíli jsme na přibližném zdanění mzdy ve výši 52%! (konec opravy). Ale pojďme dále. Pokud zajede daňový poplatník k čerpací stanici pro pohonné hmoty (a počítejme, že za měsíc utratí za palivo 2000 Kč), narazí na spotřební daň ve výši zhruba 13 Kč/l (což je v současné době zhruba 43% z ceny paliva, DPH už jsme počítali). Pokud si daňový poplatník koupí nemovitost, zaplatí 4% na dani z pčevodu nemovitostí (notáře a poplatky na katastru nepočítaje) . Zvlášť vypichuji, že se jedná o již jednou zdaněné peníze! Nepočítám v to drobné poměrně pravidelné výdaje, jako jsou například:
- dálniční známka
- spotřební daň z lihu (ano i z toho rumu, který máte ve vánočním cukroví)
- spotřební daň z tabákových výrobků
- daň z nemovitostí
- příspěvek na obnovitelné zdroje (daň z energie)
- koncesionářské poplatky (televize, rozhlas), v tomto případě ve výši yhruba 0,5% z celkové mzdy)
- poplatky za vydání různých dokladů a jiných povinných dokumentů
- poplatky pro autorské svazy (daň z datové kapacity)
- "povinné ručení" a poplatky za technické a evidenční prohlídky motorových vozidel
Snad jsem na nic důležitého nezapomněl. Suma sumárum asi neudu moc mimo, pokud budu tvrdit, že se celkové zdanění statisticky průměrné mzdy pohybuje kolem hodnoty 60-70%! Záleží na tom jak moc utratíme za položky s absolutní cenou (nikoliv počítanou poměrně dle výše mzdy). Doufám, že když prohlásím, že je to opravdu hodně, nebudu považován za extremistu a anarchistu. Proto jsem se při sledování pohádky pousmál, když výběrčí daní vymýšleli nové a nové daně. Vzpoměl jsem si na našeho současného ministra financí, který tvrdí, že vše bude lepší, když budeme lépe vybírat daně. Ale v tom to není. Nejde o zacelení děr ve výběru, jde o princip fungování systému, kterému k fungování nestačí 70% vyprodukovaných hodnot (je to víc, dále jsou ještě daněny zisky firem) a vytváří schodkové rozpočty i při růstu ekonomiky. To nám opravdu nedochází, že jsme prachsprostě okrádáni? Argumenty typu, že pokud by bylo soukromé zdravotní pojištění bylo by to neúměrně drahé neberu. Každá zdravotní pojišťovna by nám za soukromé pojištění ve výši 30 tis. Kč ročně líbala ruce a nemuseli bychom se ve zdravotnických zařízeních doprošovat kvalitní péče. Stejně tak stran důchodů. Myslíte si, že byste o svých zhruba 8000 Kč měsíčně odkládaných na důchod nedokázali postarat lépe než stát, který tlačí na co největší inflaci?
Abych jenom nekritizoval nabízím možné odpověďi na otázku "co s tím?":
- Nechat výši daní na současné (zrůdně gigantické) úrovni a postarat se to, aby takto vybrané prostředky byly utraceny efektivně a beze schodků. To je představa značně naivní, protože každý, kdo nespotřebovává svoje peníze se neohlíží na efektivitu. Novodobá historie mi nicméně dává stoprocentně za pravdu.
- Snížit daňovou zátěž poplatníků pouze na takovou úroveň, že stát bude mít pouze na základní fungování a zbytek řešit pomocí komerčních principů (mýtné na silnicích je sice už vybíráno formou spotřební daně, ale zbývá toho velice mnoho, co si můžeme platit pouze dle našich potřeb).
Osobně nevěřím na bod 1. a první krok k bodu 2. je postavit se k problému čelem a přijmout odpovědnost za svůj život. Stejně nás to čeká. Dříve či později bude současný systém neudržitelný a řešitelný pouze restartem ve formě měnové reformy či jiné podobné zrůdnosti. A uvědomme si jedno: za současný stav nemohou politici, ale my voliči!
