Rozvědka a naháči

Po dlouhé době jsem našel odvahu podívat se na televizní noviny a pročíst si tisk. Pokud už jsem v posledních týdnech nahlédl do novin, tak jsem přeskakoval vše, co se týkalo politiky. Zjistil jsem, že nezabývá-li se člověk chvíli politikou, má najednou pocit, že slunce víc svítí, tráva je zelenější apod.

Nicméně jsem se rozhodl svůj odpor překonat a teď toho lituji. Zejména mi utkvěl fakt, že série trapností kolem Topolánkova "Toskánska" eskaluje a nabírá stále více tragikomický kurz. Náš drahý expremiér se producíroval nahatý na pochybném mejdanu a tudíž je potřeba vést tvrdý útok na rozvědku... Jistě: pokud se v kauze angažoval někdo z rozvědky, je to trestuhodé a důsledky by měly být vyvozeny. Ale zrovna v případě ÚZSI by mělo proběhnout vyšetření věci a vyvození případných důsledků rychle, jasně a HLAVNĚ - mediálně stručně. To platí zejména směrem k panu Topolánkovi a Langrovi, ale i k dalším, kteří rádi jakýkoli "sajrajt" proženou přes média. O čem to celé je? Český politik chodí na mejdany, zahýbá, fackuje kolegy, schází se s pochybnými existencemi, slovně (zejména v médiích) defekuje a kolem padají hlavy jakýmsi "přidruženým viníkům". Člověk pak navíc lehko nabude dojmu, že rozvědka, policie, státní zastupitelství, soudy a koneckonců i média nemají na práci nic důležitějšího, než řešit trestuhodné útoky na politiky, kteří jsou vyrušování v mírumilovném trávení svého volna, případně jsou atakování agresivními  komixy. Případně musí čelit pohlavkům, strašlivým slovním výrokům svých kolegů, zpochybňování mravní nezávadnosti jejich bohulibé snaze si přilepšit ke své politické žebrotě atd. A českému voliči pak nezbyde, než vhodit do volební urny hlas pro někoho, kdo je - už jen svým vystupováním - nezřídka pod jeho úrovní. Občan se pak už jen modlí, aby se v příštím volebním období alespoň nemusel za náš stát stydět víc než před tím. Ještěže v Česku nemáme jen politiku...