No já nevím, milé Hubenidlo,...ale třeba ta Popelka, jen tak mýrnix týrnix si řekne:"Mlha přede mnou, mlha za mnou..." a jaký byl princ?.... A zmiňovaná Manka?....si taky uměla pěkně na Rumcajse dupnout!... A co Hanče od Trauntenberka?.. ta si vyloženě motala Kubu a hajnýho kolem prstu......a klíďo bych mohl pokračovat

Františku! Kde jste byl? Přísahám, že už jsem dnes vážně uvažovala, že po Vás vyhlásím pátrání! Holky si samozřejmě kluky okolo prstu motají, to nejsou žádné novinky, proto je lůzři musejí napadat ve spánku nebo v rauši, aby se nestihly zorientovat v nastálé situaci a adekvátně zareagovat.

Zítra Vám nasekám... spoustu protiargumentů...

Vladimíre, ring volný! Tak se ukažte

Karma.

Dobrý den, na tom článku se mi líbilo, že byl inspirativní a že něco podobného se těžko někde jinde dočtu.

Jste laskav! Děkuji za návštěvu!

Mohu stručně uvést příklad pohádky, kdy si princezna hloupého Honzu skutečně vybrala sama:

V jednom království měli princeznu, která byla pořád smutná a nic ji nedokázalo rozveselit. Král se proto rozhodl, že ji dá za ženu tomu, kdo ji dokáže rozveselit. Zkoušelo to mnoho princů, ale žádnému se to nepovedlo. Dozvěděl se o tom hloupý Honza a rozhodl se, že to také zkusí. Král nakonec ze zoufalství svolil, že dá příležitost i jemu.

Honza pak chodil s princeznou po zahradě a mluvil a mluvil. Princezna však pořád nic, jen mlčela a mlčela. Najednou si princezna z ničeho nic stáhla z ruky prstýnek, hodila jej do rybníčku a řekla: "Honzo, vytáhni ho!" Honza neváhal, rozepnul si kalhoty a vytáhl ho. Princezna mu padla kolem krku a řekla: "Honzo, ty jediný si mne pochopil, tamti všichni pitomci jen skákali do rybníčka."

 Moc krásná pohádka, ale dcerám ji ještě pár let zatajím, když dovolíte.

Vybrala jste si cílovou skupinu čtenářek "vyšší dívčí", budiž, vůle vaše, ale pohádky jsou  natolik inspirativní a skvěle absurdní...

Kolega Beckett se může jít vycpat...

Takže... pohádkové pokračování bude?

Přimlouvám se...

Bodejď, já mám samé čtenáře na úrovni a ti mi rozumějí. 

Jak to tak vypadá, bude muset, poptávka je veliká a naléhavá

I když jsem nahlodán a říkám si, co když je v těch pohádkách dost pravdy. Přestanu všechno vědět, na otázku po národní hymně falešně zahalekám "My letci máme ptáky největší, kdo nevěří, tak ať se přesvědčí," a když budu dostatečně natvrdlý, sejmu nějakého vzácného praveleještěra a do náruče mi padne fešná feudálka.

Kristovy rány, tomu říkám plán!

(Princ od Šípkové Růženky byl stejně "ňákej divnej" - vybrat si takovou starou zombie....)

Hezka nadsazka, ale prece jsou to jenom pohadky, a my holky prece nejsme blbe, ne? My si umime vybrat, at to stoji co to stoji!

Nejsme! Hlavně, ať to stojí. Jejda.