Zas a znovu

Vstala jsem z postele s odhodláním začít znovu. Už zase. Zajímalo by mě, kdy přestanu neustále začínat znovu.

Vždy to probíhá nějak podobně. Dostanu se do fáze, kdy můj pokoj vypadá jako po pumovém atentátu. Mamko, nesměj se! :D Oblečení poházené po zemi, noviny a různé letáky či prospekty jsou též někdy na zemi a židlích. Ve všem tom chaosu se samozřejmě vždy vyznám. Ale nevypadá to hezky. Před tím, než se zase nadechnu, se cítím mizerně, neužitečně a úplně nejhorší to je, když jsem k tomu ještě nemocná. Ale miluju to, když znovu začnu. Řeknu si, že takhle to už nejde a začnu uklízet. Začnu dávat věci na své pravé místo. A připadám si pak jako bych si uklidila i ve svědomí. Dnes poprvé jsem se sebe samé zeptala, kdy začnu naposledy…