Napiš kontroverzně o sexu a přežiješ!

Na sousedním serveru Respekt.cz, patřící pod křídla Respektu, jednoho z nejčtenějších společensky-politických týdeníků, se objevila série článků, týkajících se psaní blogů na „Respektblog“.

Zdroj: Google.cz

Základním mozkem tohoto nápadu se stal článek VIP blogerky Kateřiny Sidonové , která si vymyslela „internetový seminář“, do kterého mohl přispět trochou do mlýna prakticky kdokoli, který samozřejmě píše blog právě na serveru blog.respekt.cz. Jelikož mě tento nápad tak trochu nadchl, proč jej neokomentovat? Proč o něm nezauvažovat, přičemž by článek vyšel na „konkurenčním“ serveru nejčtenějšího deníku v republice…

K napsání tohoto článku mě inspirovalo pár článků, které jsem si se zaujetím a zvědavostí přečetl. Nechci tady komentovat ty články, ve kterých autoři sdělili ryze soukromé důvody, proč píšou na onen server. Mým důvodem je jeden z mála názorů, který jsem v záplavě článků zachytil. Jeden z blogerů totiž uvedl, že blokuje na Respektblogu, protože takřka nesouhlasí – bylo mu (je) proti srsti – s blogerskou situací na jiných, „konkurenčních“ serverech. Za zmínku vyjmenoval Aktuálně.cz a iDNES.cz. Přičemž na tom prvním bloguje výrazná část českých politiků a vyšla na něm věhlasná Óda na manžela z pera Petry Paroubkové.

Pozastavme se nad blogem na serveru iDNES.cz. Je totiž velice zajímavé (a bohužel je to pravda), že někteří blogeři, kteří usilovně blogovali na tomto serveru z jistých důvodů, týkajících se správy a vztahů mezi blogery a čtenáři, odešli na Respekt. Jeden z nejznámějších (skoro až tichých) odchodů je jistě rozhodnutí paní Tydlitátové, která (jak uvádí na svém novém blogu) odešla právě díky nesouhlasu se správou administrátorů, přešla na Respekt.cz, kde též nevydržela a nyní „bojuje“ v blogerském světě na blogu serveru Týden.cz a zároveň na svém soukromém.

Bohužel musím konstatovat, že v některých názorech, které paní Tydlitátové dopomohly k tomu, aby odešla, s ní souhlasím. A v některých případech pociťuji podobné strasti. Blogovat totiž na tomto serveru není snadné. Proto, abyste se stali mezi čtenáři úspěšnými a čtenými, musíte udělat pár věcí. Krom toho, že se trochu řídit radami administrátorů, musíte najít citlivá místa, která čtenáře ohromí, aby si váš článek přečetli, a pokud se týká kontroverzních tématů a ještě k tomu o nich napíšete bezvadně, máte úspěch v kapse.

A o čem tedy psát? Je to skoro jednoduché – o politice. Je to smutné, ale je to tak. Až na výjimky jsou právě články o politicích nejčtenější. Musím podotknout, že jsem o tomto tématu již dříve na svém blogu psal, takže – pardon – že by vám to připadalo jako klišé.

Právě politika a komentáře o Topolánkovi (tosmánské aféře), o Paroubkovi (kupříkladu, že je to báječný muž), či o TOP 09 (nové straně, které vévodí Kalousek se Schwarzenbergem) zajišťuje většině blogerům, kteří se o to zajímají, vysokou karmu, čímž bohužel potápí ostatní blogery, kteří píší o „normálním“ životě.

Politika je téma sama o sobě. Je ovšem zrádná, pokud o ní nenapíšete opravdu dobře. Když o ní napíšete nějaké hlouposti, které nedávají smysl, čtenáři vás ukamenují svými komentáři za živa. Vím o tom své… I já se pokusil napsat pár článků, týkajících se právě politického světa. A, kromě jednoho, se všechny takřka propadly.

Psát na tomto serveru tedy není nic snadného. Někoho může uchvátit fakt, že jej navštěvuje skoro milion čtenářů, kteří blogerovi mohou zajistit úspěch a popularitu, ale zároveň se díky tomuto vysokému počtu návštěvníků může stát, že během pár hodin, kdy je článek na světě, vás rychle ukamenují nesouhlasnými a v nejhorším případě i nenávistnými komentáři. Mezi čtenáři se totiž objeví i ta individua, která se snaží začínajícího blogerka spláchnout a přesvědčit ho (neprávem), že jeho kariéra mezi blogery je beznadějná. Proto mu pomůžou buď aby s psaním přestal, nebo psal o něčem jiném, a nebo aby přešel k jinému, pro něj vstřícnějšímu, serveru…

I já jsem měl (možná jej i mám) to krušné, nezáviděníhodné, období, kdy jsem chtěl s blogem na iDNES.cz přestat a buď psát už pouze jednou týdně na Lidovkách, nebo přejít k jinému serveru. Důvody byly jasné – u jiných serverech by měl lepší vstřícnost mezi publikem. Určitě by mě nebombardovaly komentáře trapných čtenářů, kteří se snaží shodit vnitřní reputaci každého autora. A důvod? Pro mě velice neznámý.

Ale neodejdu. Zatím… Abych tomuto stavu předešel, budu snažit psát, respektive nepsát o politice. Na světě je totiž jiných, jistě velmi populární a i trochu kontroverzních témat (třeba právě sex…), než je jen politika, se kterou my – obyčejní voliči – prakticky nic neuděláme. Bohužel…