- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Cover verze jsou skladby ,které nahraje či nazpívá jiný umělec než ten,který stvořil originál.
Vy si pletete pojem cover verze s pojmem improvizace.To je přesně to co popisujete.
A jinak mě osobně improvizace umělců na koncertech připadá naopak jako zpestření.Studiové verze skladeb znám a nepožaduji na koncertech jejich 100% interpretaci.Rád se občas nechám překvapit nějakou improvizací,která skladbu oproti albové verzi povznese o kus výš.
Pamatuju si obvzlášť na jeden velice příjemný okamžik,když jsem byl na koncertě mé obíbené Joan Baez v Lucerně a ona zazpívala skladbu Diamond and Rust naprosto jinak než jsem do té doby znal z jakékoli její nahrávky.Bylo to příjemné a velmi povedené.Publikum to přijalo s nadšením.
Pověstný je tím i Bob Dylan,který často své staré skladby interpretoval tak,že nebyly k poznání.
No vidíte – když jsem v 80. letech chodil na bigbítové koncerty, nijak mě nepřekvapovalo a neděsilo, když kapela změnila instrumentaci a někdy písničku úplně překopala. To jsem měl na bigbítu rád – že se ta muzika vyvíjí, že to není petrifikované jednou provždy.
Představa, že jdu na koncert a slyším to samé, co mám doma na desce, na takové koncerty bych asi nechodil.