Žarošice - poutní místo císaři navzdory

Když císař Josef II. rušil poutní místa, zrušil též poutní kostel Panny Marie v Žarošících. Když poutníci 11. září 1785 přišli na pouť a zjistili, že kostel je uzavřen, přenesli sochu Matky Boží do farního kostela sv. Anny.

V Žarošicích stály původně kostely dva: poutní, který byl zasvěcený Panně Marii, a farní, zasvěcený svaté Anně. Větší význam měl samozřejmě kostel poutní. Žarošice byly známy jako poutní místo po celé Moravě. Královna Eliška Rejčka je darovala starobrněnským cisterciačkám a poutnímu kostelu věnovala vzácnou sochu Panny Marie.

K tomuto poutnímu místu se váží dva příběhy. Podle jednoho v době, kdy Turci obléhali Vídeň, dorazili až do Žarošic. Při vstupu do kostela spatřili sochu Panny Marie. Jejich vůdce se začal Matce Boží vysmívat. Náhle spatřil, že soše tečou slzy. Sám se rozplakal, nechal se pokřtít a do Turecka se již nikdy nevrátil.

Druhý příběh je z Třicetileté války, kdy krajinou procházelo švédské vojsko. Když Švédové dorazili do Žarošic a začali rabovat, naložili na vůz též sochu Panny Marie z poutního kostela. Vůz se však nechtěl hnout. Proto začali z vozu věci vyhazovat. Když vyhodili i sochu, vůz se rozjel. Po nějakém čase šel tudy Josef Němec z Archlebova. Uviděl v lese sochu Panny Marie a uslyšel hlas: „Josefe, vezmi mě s sebou“. Josef ji tedy vzal s sebou domů. Když ji donesl domů, socha se rozzářila tak, že sousedé mysleli, že hoří. Ráno socha zmizela a Josef ji našel na místě nálezu. Odnesl ji tedy do Žarošic.

V roce 1785 císař Josef II. zakázal poutě. Poutní kostel Panny Marie byl zavřen. Když tam lidé v sobotu po svátku Narození Panny Marie přišli na pouť, vnikli násilím do kostela a milostnou sochu Panny Marie slavnostně přenesli do farního kostela svaté Anny, kde je dodnes. Od té doby se tomuto dni říká Zlatá sobota a večerní světelný průvod je vyvrcholením poutní sezóny v Žarošicích. Původní poutní kostel postupně zchátral.

V Žarošicích je uctívána milostná socha tzv. Staré Matky Boží Žarošické. Pochází od neznámého umělce z roku 1325, nejspíše z Velehradu nebo ze Starého Brna. Je vysoká 142 cm a vyřezána z jednoho kusu dřeva. Je oblečena do kroje francouzských královen, který nosily ve 14. století. Je zobrazena jako Královna nebe, což symbolizuje žezlo v pravé ruce a koruna na hlavě. 21. května 1995 papež Jan Pavel II. posvětil na Svatém Kopečku u Olomouce nové korunky a sám pak sochu korunoval. Panna Maria Žarošická je vzývána jako Divotvůrkyně Moravy.