Co ukázaly prezidentské volby

Prezidentské volby v naší zemi skončily. Vítěz je znám. To však není všechno. Je toho víc, co při nich vyšlo najevo.

První věcí je propojení mezi Václavem Klausem a Milošem Zemanem. Klausovy, až histerické, reakce během předvolební kampaně mě opravdu překvapily. Za vrchol považuji prohlášení dosluhujícího prezidenta, když  výhru Miloše Zemana označil za vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí. Člověk se nutně musí ptát, co je za tím. Některé předvolební komentáře hovořící o tom, že Miloš Zeman je v podstatě stejný jako Václav Klaus a jeho zvolení prezidentem nepředstavuje proto žádnou změnu politického stylu, se takto potvrdily s netušenou jasností.

Dále se ukázalo, že, i když Karel Schwarzenberg volby prohrál, přece jen je v určitém smyslu taktéž vítězem. Kdo by ještě před Vánocemi vsadil na to, že postoupí do druhého kola? Díky těmto volbám se vyprofiloval v osobnost na pravé straně politického spektra, která zde předtím nebyla. Myslím, že levice osobnost, která by budila u části obyvatel takové nadšení, v současnosti nemá.

Třetí věcí, která se ukázala, je pozvolný nástup nové generace, která se dokáže opět nadchnout, není zatížena minulostí a dovede vidět věci z jiné strany. Proto vzbuzuje naději. Tato generace nyní ještě plně neprorazila. Je to však otázka času. Teď to ovšem vypadá, že budeme mít pět let na Hradě Problém. Pak se uvidí.