Hmyzomorka

"Jsem tak rozervána..."                                                                                                      

Nahnala jsem myšlenky

slivovicí do sklenky.

Zamotaná do svých sítí

hledám v láhvi živobytí.

Opojená lítostí

obírám smrt o kosti.

Unavená vlastním časem

mluvím k sobě cizím hlasem. 

Zapojena v procesu

ztratila jsem noblesu.

Malá hmyzomorka muší

ohlodala moji duši.

Na dně láhve od času

točím sřelkou kompasu.

Do tmy píšu buldozerem:

„Ubírám se správným směrem?“ 

Nahnala jsem myšlenky

slivovicí do sklenky.

Malá hmyzomorka rybí

tuší, že mi rozum chybí.