Zaměstnáte flákače, který nechodí do práce?

Tento blog bych snad ani nenapsal. Díky souběhu událostí musím. Ráno jsem si přečetl článek: http://zpravy.idnes.cz/senatori-nechodi-na-hlasovani-d29-/domaci.aspx?c=A120925_141640_domaci_zt ,aby mi odpoledne ve schránce přistál leták senátního kandidáta za ODS pro Prahu 4, pana Tomáše Topfera.

Zajímavé počteníčko. Na začátku nám pan senátor neopomene připomenout pohnutý osud své rodiny. Smutné, jako bychom za to mohli my nebo přinejmenším naše generace. Ale závěr letáku mě dostal. Pan senátor furiantsky udělal rozhovor sám se sebou. Trochu schyzofrenní ale dobrý způsob, jak se vyhnout nepříjemným otázkám, že pane senátore.

A teď několik otázek a odpovědí pana senátora:

Otázka: Tedy jinak, rozhodl jste se znovu kandidovat do Senátu. Není to u herce trochu divné?

Odpověď: Tak za prvé. Nejsem jenom herec, ale i ředitel, tedy manažer a také pedagog. Zajímavé je, že podobnou otázku nedostává žádný z mých kolegů senátorů, ač jsou mezi nimi ... (výčet povolání). Pestré složení Senátu je spíše jeho výhoda. Za druhé. Jsem také senátorem a za to první volební období mám už za sebou učednická léta a jsem v práci senátu dostatečně zorientován. 

Komentář: Nemáte, pane senátore, pocit, že sedíte jednou zadní bradou na více seslích? Není to náhodou to, co jste tak kritizoval na minulém režimu?

Otázka:Nechcete do Senátu kandidovat kvůli "dobrému bydlu"?

Odpověď: To je to poslední, co mě na této práci zajímá. Každý rok musí zákonodárci předkládat majetková přiznání. Patřím k těm, kteří mají docela slušné příjmy z restituovaného rodinného majetku.

Komentář: Potom, pane senátore, nechápu ten dojemný pláč ze začátku letáku nad pohnutým osudem. Představte si, pane senátore, že každý kdo pracuje v tomto státě, odvádí daně, předkládá daňové přiznání. Doufám také, že jste do státního rozpočtu vrátil 41% senátorského platu za Vaše absence.  Doufám, že to vnímáte jako neoprávněné obohacení za práci, kterou jste neodvedl.

Otázka: Nemáte náhodou trochu moc aktivit?

Odpověď: To je oblíbený hit bulváru. Snaží se mě přiřknout daleko víc funkcí, než ve skutečnosti mám. Když se sčítají hrušky a jablka, obvykle vyjde nesmysl. Já pracuji rád. Je pravda, že porušuji desatero přikázání a pracuji šest dní v týdnu a místo toho sedmého, kdy bych měl odpočívat, zase pracuji.

Komentář: I Vy chudáčku, jeden by zaplakal a dal Vám snad i korunu. Konečně jste měl možnost bez vytáček odpovědět a zase nic.

Otázka: Dá se to stihnout?

Odpověď: Snadno. některé z mých aktivit se prolínají a doplňují, jiné se naopak překrývají. Ještě se nestalo, že bych pro zanepráznění nepřišel na představení. Pravda, někdy jsem musel zrušit hodinu na divadelní fakultě, ale tu jsem svým studentům nahradil jindy. Jediný koho ve skutečnosti trochu zanedbávám, je moje žena, ale tauž si na to zvykla.

Komentář:Vaše žena možná, možná i studenti, ale asi si pletete funkci senátora, veřejné služby se Sokolem, kde je jedno, jestli přijdete nebo ne. Funkce senátora je trochu něco víc, než herec nebo ředitel divadla. Jestli Vám tohle nedochází, nechápu Vaší opětovnou kandidaturu.

Další velmi vtipné otázky a odpovědi se nesou v podobném duchu.

Můj vzkaz panu kandidátovi: Pane senátore, doufám, že Vás voliči u voleb vezmou špičatou botou a s rozeběhem.

Autor: Petr Berka, http://www.mracti.cz