Státní rozpočet? Černá díra to je!

Peníze, stále jen peníze. Ale jsou to peníze nás všech a tedy bychom měli vědět, co se s nimi děje. Kam putují, co se z nich platí a proč. Víme to? A kdo to tedy ví?

Zeptáte-li se na ministerstvu, kolik utrácejí za co, nedostanete uspokojivou odpověď. Jednak se vám nebude líbit, kolik se utrácí a potom, nikdo vám vlastně ani neřekne, kam jednotlivé peníze putují a za co. Ministerstvo je totiž tak komplikované, že jedna ruka neví, co dělá druhá. Asi kvůli utajení. Ale já nechci utajovat. Chci, aby byly veřejné finance opravdu veřejné a zveřejňované. Mám na to právo, protože platím do společné kasy jako mourovatý.

Totiž pokaždé, kdy se něco chce utajit, skrývá se za tím nepravost. Pokaždé. Kdo má čisté svědomí, nemusí nic tajit. Ale to se českých ministerstev patrně netýká. Budou se hájit ochranou osobních údajů a kdovíčím vším, jen aby nemuseli s pravdou ven. A jaká je pravda? Na ministerstvech si užívají lukulské hody v podobě příplatků a bonusů, odměn a stravenek, ministerští úředníci mají platy vyšší, než leckterý prezident a rozhodují o dalších veřejných penězích s bravurou ekonomického sebevraha.

Trochu nechápu zákonodárce, že to jednotlivým kapitolám státního rozpočtu pořád žerou. Že do nich pořád cpou další miliardy z podvyživeného státního rozpočtu. Mají z toho snad nějaké výhody? Asi chyby v Matrixu, pardon v Parlamentu a v celé státní správě. Zastavte to, vážení poslanci (poslankyně). Zastavte ten kolotoč a žádejte po ministrech konkrétní zpětnou vazbu. Ať se zpovídají za hříchy, které mají na starosti jejich zástupci a zástupci zástupců. Zavřete kohoutky, ať trochu vyhladoví. S plným břichem se přece pracuje blbě.

Petr Hroch Binder, poutník Hroch