Podleprtky tady nejsou

"A kam teď?"

Podle prtky do Podleprtky:-)Daniela Sedlácková

"Nevím."

"Jéžiši, tak se podívej do mapy, za chvíli je křižovatka."

"Když já nevím, kde jsme."

"Před chvilkou jsme projeli Podleprtky."

"Ale ty tady na mapě nejsou."

"Panebože, musejí tam být."

"Nejsou."

Manžel s opoceným čelem prudce strhne auto na krajnici. Řidič za náma dupne
na brzdu, auto zakvílí a mine nás o deset čísel.

"Idiot jeden", huláká manžel.

"Debil pitomej", huláká řidič druhého auta. Slyšet to sice není, ale dokořán
otevřená ústa a sprostý posunek hovoří za vše.

"Dej sem tu mapu", říká otráveně manžel.

Chvíle ticha.

"Podlprtky tady nejsou", dí manžel.

"Vždyť jsem to říkala."

"Ale jsou tady ty Koulespasky, co jsme jima projeli před chvílí."

"To jsem zrovna smrkala a nevšimla jsem si cedule."

"Ty seš fakt navigátor na baterky. Dyk je to úplně jednoduchý. Prostě
pojedeme tadyhle přes Cínoškvorky rovně, pak v Uzdilaťkách doleva a za
železničním mostem se dáme na tu lesní cestu a vyjedeme přímo u Koňopátků.

"A co je tohle?" zabodávám prst do mapy.

"Jako co?" nechápe manžel.

"No tahle čára."

"To je přece ten železniční most! Ty neznáš legendu k mapě! Jak jsi mohla
mít jedničku z branné výchovy, panebože?"

Scvrkávám se hanbou na nejmenší velikost. Nezasloužila jsem si ji, fakt
nezasloužila. Tu jedničku z branné výchovy. Hrávaly jsme s kámoškou pod
lavicí piškvorky nebo jsme psaly zamilovaná psaníčka a nějaká orientace na
mapě nám byla fakt ukradená.

"Tak jedem", dí manžel.

"Ještě počkej", povídám.

Zírám upřeně do mapy a pokouším se dopředu nastudovat trasu na mapě. Všechny
ty čáry, kolečka a písmenka se mi před očima slévají do tvaru řízku.

"Mám hlad. Nemohli bychom se někde najíst?", snažím se oddálit chvíli
výjezdu.

"Až v Hudroškvírkách. Tam je hospoda."

"A je to daleko?" ptám se.

"Nevím. Vždyť to máš na mapě!"

"Co mám na mapě?"

"No tu vzdálenost. Tak si to spočítej!"

"A jak?"

Manžel vypadá, že je zralý na obložení čela pytlíkem s ledem. Anebo na dva
panáky.

"Pojď si přesednout, já budu navigovat a ty řídit."

Konečně. Konečně! Konečně mohu přestat předstírat, že neumím navigovat a že
neumím číst v mapě. Huráááá, konečně si zařídím v našem novém autě! Tak
jedééééém.

 Autor: Hroší poutnice a kapelnice folkové skupiny Kámen úrazu, Daniela Sedláčková