Nic než pravda doktorky Řápkové

Populární zábavný pořad, ve kterém je účinkující na sebe schopen prásknout téměř vše ze svého soukromí, se přesunul z televize Prima na ČT2 do pořadu Komentáře. Naštěstí paní Řápková neseděla na detektoru lži, protože by ho dozajista zavařila.

Pokud takto vypadá obhajoba čerstvého doktora práv, tak bych paní Řápkové odebral nejenom titul, ale možná bych jí poslal zopakovat i střední školu.

Důležitým sdělením paní Řápkové bylo, že podává trestní oznámení na neznámou osobu pro ztrátu dokladů o svém studiu. Tento krok nemůže být z hlavy paní starostky, ale musela ho určitě konzultovat s nějakým opravdovým doktorem práv. Co si od tohoto kroku paní Řápková slibuje. Vinu jednoznačně přesune na Plzeňkou právní fakultu (určitě oprávněně, mají tam bordel, jinak by ani paní Řápková nemohla vystudovat). Tento nedostatek odhalí i šetření, čímž se paní Řápková bude cítit dostatečně očištěna. To, že nejspíš žádnou závěrečnou práci neodevzdala, pokud v té době vůbec existovala, ji vůbec netrápí.

A teď další důkazní trumfy paní doktorky.

Index ztratila a i kdyby ho měla, není zákonná povinost ho předkládat.  V tom má paní Řápková pravdu, ale přeci jen, je to nejpádnější důkaz, kterým lze zavřít ústa všem posměváčkům. A bylo by po kauze. Takto  se to jeví, že index se ztratil ryze účelově.

Ani zkoušky složené u profesora, který zemřel a který dle vyjádření kolegů, běžně nezkoušel, nejsou příliš důvěryhodné. S nostalgií jsem vzpoměl na mrtvé indické a maďarské sponzory ODS. Asi nejenom já, ale i paní Řápková. Možná se ale nechala inspirovat detektivkou "Mrtví nemluví". 

O svém oprávněném vzdělání argumentovala vysokoškolským diplomem podepsaným samotným rektorem. Tento dokument jí byl vydán na základě elektronického výpisu. Předpokládám, že do tohoto systému má přístup více pracovníků fakulty, dost možná všichni profesoři a pracovníci sekretariátu. A to nemluvím o šikovných hackerech a neoprávněných osobách, které mohou znát přístupové heslo. Nevím jak paní Řápkovou, ale mě zkoušeli profesoři, kteří mě i známkovali. Na konci školního roku mi vysvědčení podepisoval pan ředitel, aniž mě osobně znal. Tento dokument mu byl jednoduše předložen k podpisu. Jednoznačně by pochybnosti opět vyvrátil předložený index, kdyby nebyl ztracen. 

Paní starostka musela být asi vyjímečná studentka, neboť podle záznamů skládala několik zkoušek i zápočtů v jeden den, ač tato skutečnost je na fakultě naprosto ojedinělá. Nikoho nepřekvapí ani fakt, že zkoušky absolovovala v předstihu před samotnými přednáškami. Asi genialita skloubená s talentem. To trochu nekoresponduje s její chatrnou pamětí. 

Paní starostka komentovala, proč si nemůže vzpomenout na jména některých přednášejících či zkoušejících profesorů. Už je to prý 7 let. No, ano i ne. Samozřejmě paní Řápková nastoupila na fakultu před sedmi roky, ale studium ukončila teprve před pár lety. Takže argumentace dlouhou časovou prodlevou je krapet zavádějící. Špatná paměť není dobrá vizitka doktora práv.

Paní Řápková také odhalila, že na zkoušky nechodila sama, že jí účast mohou dosvědčit studenti. Dokonce plná chodba studentů. Jmenovitě bohužel ale nikoho neznala. Takže důkazní hodnota zase nula, paní doktorko. Dokonce paní starostku osobně nevidělo ani několik profesorů, ke kterým byla zapsaná do kurzu.

Zlatým hřebem pořadu byl dopis studenta(ů), (absoloventa), právnické fakulty, který poukazoval na další nepravosti školy a který paní Řápkovou vyzýval k boji. Sám pisatel se obával o svou budoucnost, proto nechtěl být odhalen. Takže anonym. Paní Řápková, jakou myslíte, že má takový důkaz hodnotu? Jako doktorka práv by jste to mohla vědět, tedy pokud jste nestudovala u mrtvých profesorů.   

Nevím, jestli jsou za odhalením podivností o studiu paní starostky politické tlaky. Nevím ani nechci vědět. Podstatnou skutečností pro mě jsou velmi závažné pochybnosti o regulérnosti studia paní Řápkové.

Včerejší vystoupení paní starostky pochybnosti nerozptýlilo. Osobní pocit z jejího vystoupení jsem měl takový, že lže jako když tiskne.

Nerozptýlilo je ani podání trestního oznámení na neznámého pachatele. Na flujdum, které neexistuje ani nikdy neexistovalo. Jedině by se zhmotnilo v osobě paní Řápkové.

A teď si představte, že takový jel.to dostanete u soudu přidělené jako obhajobu.

Autor: Petr Berka, hroší poutník