Naše země potřebuje silného a nekompromisního vůdce

Žijeme ve svobodné společnosti. Každý si může dělat, co se mu zlíbí. V praxi to znamená, že slabí nemají zastání, vykutálení mohou cokoliv a zloději jsou beztrestní. Politika je sprosté slovo, státní zakázka synonymum pro korupci, státní kasa trpí podvýživou a kradou se už i dluhy. Spravedlnost není jen slepá, ale i hluchá, bezruká a dementní. Nejlepší zábavou mocných se staly reformy čehokoliv.

Opravdu nemáme dvě desetiletí po změně směřování na víc, než na neschopnou vládu obsahující namyšlené podnikatele, neschopné moderátory, notorické přeběhlíky a další individua? Parlament, kde sedí chamtivci, co si dokáží pouze rozdělit funkce, příplatky, medvěda, auta, kanceláře, poradce, rozpočet? Zastupitele, kteří dělají to samé v menším? Stovku politických stran, které se objeví pouze před volbami a tvrdí, že to po volbách změní. Pravici, která se nestará o živnostníky a levici, která se nestará o nezaměstnané? Politiky, kteří se nestarají o nic jiného, než o prospěch svůj a vlastní strany? Politiky, kteří používají své voliče jako testovací zvířata pro své experimenty, kterým říkají reformy? Občany, kteří jim to stále konzumují a v dalších volbách opět dají hlas těm, kteří je již několikrát zklamali. Občany, kteří prohlašují, že se s tím nedá nic dělat a tuhle náladu šíří dál.

Přitom je to tak jednoduché. Veřejné finance spravovat s vědomím, že mi nepatří, že jsem hospodářem a mám na mysli prosperitu vlastní země. Snažit se o co nejefektivnější výběr peněz do státní kasy. Zejména funkčním výběrem daní od všech subjektů, které daně mají platit. Podnikatel, který je desátý rok ve ztrátě, přesto jezdí na dovolené a má třetí auto, jistě provádí daňovou optimalizaci. Vytvářet předpoklady ke snižování nezaměstnanosti. Mám-li si vybrat mezi minimální mzdou a dávkami, které nejsou o mnoho jiné, je mé rozhodování jednodušší. Tím by se vyřešil i problém penzijní. Těžko mohou dva miliony pracujících uživit zbytek státu. Průhledné státní zakázky, ideálně pod kontrolou všech. Jsou-li placeny z našich peněz, máme právo na dohled. V dnešní době internetu to jistě nebude technický problém. Rozumné financování zdravotnictví, což vylučuje množství zdravotních pojišťoven, které nesmyslně utrácí peníze. To se ostatně týká i ostatních rezortů, včetně obrany.

Jak se tohoto stavu dá docílit? Generační výměnou? Opravdu máme tolik času a peněz? Funkční opozicí? Jistě, ale kde ji vzít? Neparlamentní strany mají samy své problémy a tak nemohou kontrolovat a kopat do zadku ty u koryt, nevládní strany jsou v pohodě, přece se dokážou domluvit. Revoluce? My Češi přece neválčíme. Dokážeme kavčat u piva nebo na blogu, ale tím to hasne. Vypovídáme se, ulevíme si a to nám stačí. Pak si řekneme, že s tím nic neuděláme a uděláme si kafe. Před volbami jsem si myslel, že se lidé poučili a nedají svůj hlas těm odvařeným stranám. Přesto to dopadlo opět blbě. A vlastně ještě hůř. Lidé uvěřili, že Kalousek je dobrý hospodář a TOP09 je nová strana. Lidé uvěřili, že VV jsou čestní a akceschopní. Lidé uvěřili, že noví politici budou lepší, než ti staří a ono prd. Problém je v absenci kontroly. Ten, kdo je všemocný, si dělá co chce. Nechali jsme politiky, aby se zabarikádovali v svých komorách, aby byli beztrestní, aby měli své výhody, i když nedělají to, co mají.

Vyzývám tedy všechny, co se aktivně a profesionálně zabývají politikou, aby DONUTILI současné vedení naší země, aby konečně dělalo to, co má. Jakoukoliv cestou. Už není čas na experimenty, na tlachání v poledních debatách, na pochechtávání s šátkem na krku, na invektivy, které nikam nevedou, na prožírání státního rozpočtu, na rozkrádání země.

Petr Hroch Binder, poutník Hroch