Kolik času je potřeba, aby bylo "líp"?

Máme něco přes rok od posledních voleb do Sněmovny. Mnozí se opravdu těšili, že bude líp. Některým se skutečně daří lépe, zejména těm zvoleným. Kolik tedy potřebuje naše společnost, aby bylo líp i těm „dole“?

Včera jsem si opět vytáhl z knihovny poměrně obsáhlou knížku Charta 77. Čas od času si v ní čtu a nacházím tam zajímavé věci. Včera jsem tam hledal ono prvotní prohlášení. Byl jsem poměrně překvapený, jak málo slov by bylo třeba změnit, aby toto prohlášení bylo opět plně aktuální.

Ovšem žijeme v jiné době. Máme svobodu a demokracii. Díky těmto vymoženostem je zbytečné přepisovat Chartu, natož ji publikovat. Jedni si řeknou, že se stejně nic nezmění. Druzí to budou ignorovat. A ti, proti kterým by byla namířena, se tomu budou jen vysmívat. Díky "svobodě a demokracii" jsme v područí lidí bez charakteru, svědomí a odpovědnosti.

Vláda jedné strany se nám přebarvila na pestrou paletu, do které se všichni (potenciální) komunisté rozpustili. Jen několik z nich setrvalo s třešněmi za ušima a tvrdí, že se jedná o úplně jiné komunisty. Ti skalní zahodili červené knížky a tvrdí, že jsou demokraté.

Nesvoboda společenská se změnila v nesvobodu osobní a ekonomickou. Obyčejní lidé jsou pronásledováni supy, kterým se nedokáží efektivně bránit. A zákony těmto supům nahrávají. Zdravotnictví se houpe na oprátce a čeká, kdo podkopne stoličku. Armáda chce povolat zálohy, protože nemá kdo sloužit profíkům. Kultura skomírá na podvýživu a sociální dávky se cpou asociálům. Zákonodárci vymýšlejí další sazby DPH, kvůli kterým je třeba předělávat předražené účetní systémy, zaměstnat další úředníky, aby mohli kontrolovat dělný lid a ve finále zjistit, že se vybralo ještě méně, než před úpravou. Překvapivě proto, že mezitím se další lidé dostali do dluhové pasti a prostě nenakupují.

Sociální inženýři zatím vymýšlí, jak efektivně rozházet další peníze z veřejných rozpočtů. Chvástají se tím, že získají evropské peníze, na které se opět musel někdo složit ze svých daní a odvodů. Pak ty peníze rozdají kamarádům a známým, kteří si postaví hotely, golfová hřiště a další potřebnosti, kam elita jezdí chlácholit své zmagořené ego. A dělný lid? Dělá, že se s tím nedá nic dělat. Že to bylo vždycky. A že může být jen hůř. Už se těším na další předvolební kampaň (mimochodem hrazenou z našich daní).

Petr Hroch Binder