Kašlete na malichernosti

Před chvílí jsem potkal na přechodu babičku. Měla bílé vlasy a zavřené oči. Čekala, až jí někdo pomůže. Trpělivě. Tiše.

Byla to jistě hodná babička, která nikdy nikomu neublížila. Nákup, který nesla domů byl rozházený všude kolem. Babička leží na bílé zebře, po které zvolna sjíždí krůpěj červené krve. Jako ve filmu. Vedle nákupu jsou kusy blatníku auta, co to neubrzdilo. Lidé volají sanitku a přikrývají babičku kabátem. Najednou jde o vteřiny. Jen babička je klidná, leží a ani nedutá. Je odevzdaná, jen hlavou jí probíhají myšlenky na dědečka. Jistě má hlad a neví, co se s jeho ženou děje. Krev stydne na chladném asfaltu. Krev, kterou babička nutně potřebuje, klidně odtéká po silnici pryč. Siréna. Přijíždí policejní auto a za chvilku i sanitka.

Muž, který jistě nutně pospíchal a srazil babičku, si teď drbe hlavu. Chtěl by vrátit čas. To, co chtěl stihnout už určitě nestihne. To, co bylo tak důležité, je najednou malicherné. Přeji vám, ať máte neustále tolik pozornosti, aby jste nemuseli litovat svých činů. Někdy je pozdě být smutný a omluva nepomůže. Přeji to i sobě. A babičce přeji zdraví a dlouhý život. Bylo by přece k vzteku žít dobrý život a potom skončit na jednom přechodu pro chodce jen kvůli tomu, že někdo je silnější a nepřemýšlí.

OMNIA VINCIT AMOR

Petr Hroch Binder, poutník Hroch