Jak mne vyšetřovala vlastní matka

Jsem poměrně nekonfliktní typ, latentní cholerik a svoji mámu mám rád. Je taková malá, hodná a starostlivá. Přesto jsou chvíle, kdy se jí bojím. Jako dnes.

Celý den mi nebylo dobře. Motala se mi hlava a nepomáhaly ani osvědčené metody, jako usnout, opít se či vybrakovat ledničku. Odpoledne jsem se potkal s maminkou a ta hned poznala, že něco není v pořádku. Snad to vytušila z mého nehraného pádu na podlahu. Nejprve mne podrobila výslechu a žádala pravdivé odpovědi. Po půl hodině svícení lampičkou do obličeje jsem musel s pravdou ven. Po mém doznání, že se mi motá hlava, maminka radostně zavýskla a v očích se jí objevil podivný lesk. Na chvilku zmizela a pak přivezla servírovací stolek, na kterém bylo mnoho lékařských přístrojů. Také pilka a kružítko.

Nejprve mi změřila tlak. Povídám, že mám normální. Nikdo nemá normální tlak, odvětila amatérská sestřička a zaškrtila mi paži. Při prvním pokusu selhal suchý zip a manžeta se rozlétla. Nezatínej biceps, pokárala mne maminka. Nevzpouzej se. Buď v klidu! Uklidnil jsem se a druhý pokus se již zdařil. Výborně, máš ho vysoký. Zajásala máma a z jedné tuby vysypala nějaké prášky. Ještě změříme cukr.

Zeptal jsem se, na co má to kružítko. Povídá, že potřebuje kapku krve z mého prstu. Zabědoval jsem a vyběhl do kuchyně pro vykošťovák, jen aby mne maminka nebodla kružítkem. V chodbě jsem však na dlaždičkách uklouzl, čehož využila hbitá samozvaná zdravotnice a bodla mne do prstu. Hrot kružítka prý omyla vodkou. Byl jsem klidný, že mi nehrozí infekce. Pak provedla měření a za chvíli mi s jásotem oznámila, že mám cukr vyšší. Nepomohlo vysvětlení, že jsem si dal dvě čokolády. Připravila dalších několik prášků. Čekám, kdy přiveze podomácku vyrobené EKG, před chvilkou totiž sundala v koupelně přísavky, na kterých má pověšené ručníky.

Petr Hroch Binder, poutník Hroch