Jak mne navštívila sčítací komisařka

Před časem jsem vytáhl ze schránky podlouhlý papírek, který mi úředně oznamoval, že mne navštíví komisař. ČSÚ a ČP mi děkují, že splním svoji povinnost, vyplněním formulářů. Tetelím se vzrušením, dnes je ten den, kdy dorazí člověk s kabelou a průkazem.

Trochu mne zarazilo, že projekt, který nás stojí nemalé peníze, nemá vyřešenou černobílou variantu loga, které je umístěné v levém horním rohu letáčku. Či spíše nikoho nezajímá, že v černobílé podobě bude barevné logo poněkud rozmázlé. Ale co na tom, jde o informace a ne o nějakou estetiku. Slyším bouchnutí dveří, jde maminka a v doprovodu paní, která nemůže být nikým jiným, než komisařkou. Představoval jsem si ji různě, ale že bude mít na sobě bundu České pošty o několik čísel větší, kabelu ve stejné velikosti a malinkatý průkaz, to mne nenapadlo. I Hroší trička jsou v několika velikostech. No dobrá.

Nejtěžší bylo určit, v jakém bytě to vlastně bydlím. Tvrdošíjně jsem trval na číslu dvacet, ale maminka s komisařkou vypočítaly, že je to třináctka. Začal jsem se hlasitě bránit, že třináctku nechci. Že v tomto domě nikdy třináctka nebyla, že tu máme dvanáctku, dvanáct á a čtrnáctku. Komisařka obrátila oči v sloup a zapsala čtrnáct. Pak mi předala Bytový a Sčítací list. Začetl jsem se do nich a začal se hlasitě smát. Komisařka znejistěla. Rozesmál mne údaj: bydliště matky v době narození. Teprve po prostudování čtyřstránkových vysvětlivek mi došlo, co ode mne analytici ve službách diktátu kapitálu vlastně chtějí. Stále ovšem nechápu proč.

Komisařku jsem propustil po několika dalších otázkách a vrhl se na formuláře. Miluji jejich vyplňování. Zejména mne baví, že se musím někam trefit. Ještě, že tu je vzor písma, křížkování mám v malíčku už z dob sázení. Pobavil mne i bod 6, Bydliště jeden rok před sčítáním, kde se to překvapivě týká pouze osob narozených do 26.3.2010. Kolonka vaječník by pro analytiky nebyla asi použitelná. Bod 12, Náboženská víra. Není povinnost ho vyplňovat a zadavatel byl tak benevolentní, že organizovaní věřící mohou použít i vhodně zkrácený název své církve. Zkusil jsem si jich pár zkrátit a několik zkratek bylo vyloženě nevhodných, že by se ten zelený formulář začal červenat. Rozhořčila mne diskriminace u bodů patnáct a šestnáct, ale uvědomuji si, že při vyplnění oběma pohlavími (myslím obrazně), rázem bychom měli populační explozi na krku. Jedná se totiž o počty živě narozených dětí.

Závěrem bych chtěl pochválit všechny odborníky a politiky (ano, musím to rozdělit), kteří se účastnili přípravy této kratochvíle. Je vidět, že i v dnešní složité ekonomické situaci, máme na rozhazování, když potřebujeme získat informace o dojíždění do zaměstnání a bydlišti matky v době mého narození.

Petr Hroch Binder, poutník Hroch