... a to všechno odnes čas

Když se chlap dostává do středního věku přichází krize. Nejdřív si ji neuvědomuje, ale pak...

... pak si letmo zkontroluje šedivějící vlasy v zrcadle. Vyděsí se...

Večer leží v posteli a počítá minulé partnerky. Už si pomalu nevzpomíná na tu první a v podvědomí se těší na tu další. Stejně tak je to se psaním. Občas napíšete něco, co máte rádi a když si text přečtete po letech, tak se divíte jakou ... jste to napsali. Nerad staré texty pročítám, ale mám k nim vztah. Stejně jako stárnoucí chlap k odvržené milence.

To všechno odnes čas. Stejně jako texty, které jsem až do dnešního dne vypustil do svého blogu. V podstatě jsem v minulých deseti letech hledal své místo. Texty, které jste na mém blogu četli v podstatě (až na výjimky) vznikali mezi lety 2000 - 2004) a tehdy byla opravdu "jiná" doba. Sarkasmus i sexismus nahrazoval "normálno" a samozřejmě jsem si uvědomil, že povídky vznikaly pro blog, který měl lidi pobavit.

Mezitím si život vykutal jinou cestu. Opravdu si nemyslím, že bych si našel pevné místo ve vesmíru, kam bych patřil. Ba dokonce ani bod kolemkterého bych obíhal, ale našel jsem smysl.

Cesta je tím smyslem a v průběhu té cesty si jen zapisuji myšlenky. O začátku na českých blozích po nich není ani vzdechu. Snažím se lidem naslouchat a pozorovat co všechno se kolem nás mění.

A právě dnes začíná ten den, kdy se postupně začnu dělit právě o tyto realistické zkušenosti. Zcela samozřejmě budu pokračovat svým stylem, tedy povídkami a vyprávěním (aby měl můj fanoušek Todd radost).

Co vás tedy čeká?

Zápisky jednoho přátelství - na druhé straně světa, kronika cesty kolem Česka vlakem a samozřejmě i původní texty, které jsou inspirovány reálnými příběhy.

Poznámka na závěr: "Umělé bradavky ..." budou pokračovat (nějak tu historii mám rád).