Zastupitelská demokracie.

Není na světě ten, kdo by se zavděčil lidem všem. Tuto základní, věřím že naprosto pravdivou poučku, si lze vzít jako základní motto politika. Pokud má být zastupitelská demokracie opravdu demokracií a má lidi zastupovat, tak by měli mít politici na jakékoliv úrovni relevantní informace o jejich názorech na jakékoliv zásadní otázky a problémy kterými společnost žije a snažit se, v rámci možností, uspokojit co největší počet.

Mít relevantní informace ale znamená lidem naslouchat, což je časově velmi náročné a navíc, co člověk, to jiný názor, názor voliče levicových stran je diametrálně odlišný od názoru voliče stran pravicových, atd. Názory lidí však začnou brát za své již při sestavování jakékoliv kompromisní koalice, složené napříč politickým spektrem. Nakonec nezbývá zřejmě těm ubohým politikům nic jiného, nežli se domluvit sami mezi sebou. Tím v podstatě smažou politickou orientaci i důvod úspěchu u voličů. Z politiků se stávají kolegové a kamarádi přes naprostou rozdílnost prvotních programů.

Tento jev je patrný zejména v regionální politice, kde se okruh většinou ještě rozšíří o kamarády z regionálního byznysu. Politici to omlouvají skutečností, že v regionální politice jde spíše o lidi nežli politické strany a mají pravdu, protože lidi jsou v regionální politice daleko víc vidět a jsou mnohem průhlednější nežli politické strany. Případná úplná destrukce zastupitelské demokracie je dovršena momentem, kdy regionální politici už nikoho nezastupují, nepotřebují nebo nechtějí znát názory voličů a vystačí si jen s názory kamarádů. Návrat takto zbloudilých politiků k samé podstatě zastupitelské opakuji zastupitelské a nikoliv samoúčelné roli, bývá téměř nemožný a to z jednoho prostého důvodu, vzájemné předivo kamarádských malých i velkých služeb a protislužeb, většinou nelze jen tak lehce zpřetrhat.

Pravda občas se někdo pokusí zamíchat stojatými vodami zaběhlých politických praktik a připomene zastupitelům, co že to vlastně znamená zastupitelná demokracie, nicméně narazí na argumentaci politických matadorů, že co člověk to jiný názor a názor voliče levicových stran je diametrálně odlišný od názoru voliče ......, atd. Leda snad, že by politické strany v zájmu zdravého selského rozumu porazila občanská společnost zastoupená lidmi, kteří by se opravdu pokusili o změnu. Změnu nejen zaběhlých politických praktik, ale i celkového klima ve společnosti, což by se ale zase jistě nelíbilo panu prezidentovi, který prý považuje občanská hnutí za zcela, ale zcela falešnou kartu.