Jak chudáci ke štěstí přišli

Statutární město Liberec obdrželo výsledek šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podnětu na přezkoumání postupu zadavatele (SML) při zadávání zakázek, „Bazén Liberec“ a „Revitalizace městských lázní“. ÚOHS prý obě zakázky v celém rozsahu prozkoumal a konstatoval, že neshledal důvody pro zahájení správního řízení z moci úrední. Pokud rozhodnutí Úradu pro ochranu hospodářské soutěže má stejnou validitu jako rozhodnutí č. S 9/01-450/01ze 17. dubna 2001, potom bych Libereckým doporučoval maximální opatrnost. Tehdy totiž ÚOHS vydal souhlas s fůzí bižuterních a sklářských firem v regionu Jablonec nad Nisou a umožnil tak v roce 2005 vznik obra na hliněných nohách, megalomanského projektu Jablonex Group a.s. s téměř čtyřmi tisíci zaměstnanci. Z odůvodnění a následného vývoje lze vystopovat opravdu profesionální a naprosto neomylné předjímání věcí budoucích, mj. se v něm praví:

Z hlediska zajištění dlouhodobých odbytových potřeb vyplývajících nejen ze současných kapacitních možností, ale i rozvojových plánů, považují úcastníci řízení za optimální plně využít celosvětového teritoriálního záběru, distribučních prostředků a forem, kterými disponují největší bižuterní exportéři v České republice. Zajistí se tak vyšší exportní výkonnosti včetně efektivnosti. Skutečnost, že úcastníci řízení dávají k dispozici pro současné i budoucí odbytové potřeby uvedené vývozní i prodejní struktury, které svým teritoriálním rozsahem a šírí prodejního sortimentu nemají v tomto oboru ve světě srovnání, má pro další ekonomický rozvoj a stabilitu regionu zcela zásadní význam. Zabezpečení investičního rozvoje je z pohledu úcastníku řízení považováno za jednu z nejvýznamnějších výhod spojení. Předpokládá se totiž zajištění revitalizace technického rozvoje v oblasti technologií, které jsou klíčové pro další rozvoj a dále poskytnutí zcela nových technologií, know-how i finančního zabezpečení. Zajištění zaměstnanosti je další uvedený pozitivní dopad spojení. Rozhodujícím parametrem pro zachování zaměstnanosti v odvětví skla a bižuterie je především udržení a zvýšení exportní konkurenceschopnosti. Úcastníci řízení jsou si zvláště vědomi toho, že skleněná bižuterie je rozhodujícím zdrojem pracovních příležitostí v regionu.

Tisk tehdy psal: 14. října 2005 - Do deseti let největší světový výrobce skleněných polotovarů i módní bižuterie. Takovou vizi mají šéfové nově vzniklého sklářského gigantu Jablonex Group, který zaměstnává téměř 3900 pracovníků. Vznikl spojením několika významných sklářských a bižuterních firem v oboru (Ornely, Jablonexu, Bižuterie České Mincovny, Železnobrodského skla a Bohemian Jewelery). Jablonex Group vlastní zhruba dvacítka manažerů sdružených ve firmě BTC. Čtvrtina pak patří rakouské firmě s českými kořeny Swarovski. Fúzi musel povolovat antimonopolní úrad. Spojením nezmizí z trhu ani tradiční ochranné známky.

 Výsledek neschopnosti ÚOHS odhadnout vývoj, neschopnosti majitelů se domluvit na řízení gigantu byl pro zaměstnance tristní. 1. listopadu 2009 přestala společnost JABLONEX GROUP a.s. vyvíjet jakékoliv výrobní aktivity, zbyly po ní tisíce nezaměstnaných po celém regionu. Z někdejšího impéria zůstaly nevyužité budovy. Majitele změnila jen zisková Česká mincovna a Preciosa převzala výrobce skleněných perel Ornelu. V roce 2011 Španelská společnost Fanjoya Group koupila značku Jablonex.

Mám proto pocit, že jako téměř vše, je i rozhodování Úradu na ochranu hospodářské soutěže poplatné jistým politickým zadáním. Dlouho jsem mapoval příběh pracovně zvaný "Jak korálkáři ke štestí přišli" včetně vládních rozhodnutí a jejich následných rušení, žádostí o spojení i rozdělení. Jako červená nit se příběhem táhnou politické strany ODS a ČSSD.