Verš o Karlu IV.

V časech starých, v českých zemích krásných, kde písně z minulosti zvučí tak vášnivě a jasně, kráčel Karel IV., jako král z pohádek odvážných, srdcem i moudrostí, jak slunce v časném jitřním záblesku.

Římský trůn i český královský klenot,
v jeho rukou spojil se, jak v pohádkách snů život,
Přemyslovská síla, král v koruně zlaté, Karel IV.,
jeho jméno jak zpěv andělské hory zní vážně.

V Praze, kde mosty kamenné se dotýkají hvězd,
stavěl univerzity, paláce i hrad v nebeském klidu,
zlatá doba, jak růže kvetoucí v jeho dlaních,
tam, kde vědění rozkvétalo jako květy na jaře v zahradách vzdálených.

Jeho zásluhy, jak hory vysoké, nedostižné,
pro vzdělanost a umění, v českých srdcích vryté,
Karel IV., jak král z pohádky, ve stínu hradu žije dál,
v paměti národa, jako vznešená píseň vzdálených krajů srdce každého hřeje král.