Jan Žižka z Trocnova

Jan Žižka z Trocnova, hrdina v boji, srdcem odvážný, ve válce vždy první. svět jeho doby v mlhách ztracen, přesto sílu měl, v srdci plamen.

V době temné, kdy válka zuří,
Žižka se zjevuje, jeho síla tvarů.
Husitský vojevůdce, vítězství prorok,
v jeho vojsku síla, v jeho očích zář mnohokrát.

Z bojů u Grunwaldu známý čin,
v Polsku sláva, tam byl králem pánem.
s Husovými slovy znám se stává,
víru ve svobodu v srdci nosí znavená.

První pražská defenestrace, vzpoura v nás,
Žižka odchází, do Plzně směřuje krás.
tam s vozovou hradbou vítězí znovu,
katolická šlechta v strachu vzdává čest hrdinovi tu.

Oči osleplé, ale srdce stále v boji,
Žižka vede, pro víru, pro právo, pro svoji.
s menším Táborem k Moravě se vydává,
v Přibyslavi v boji s nemocí padává.

Vzpomeňme na hrdinu, jehož síla nezhasne,
Jan Žižka, vojevůdce v srdci věčné krásy, 
v našem slovu zní jeho hlas.