Takže my ty doktory vlastně ani nepotřebujem (o novém třídním boji)

Udivuje mě (a děsí), jaká prostinká stádnost stále vládne v české společnosti a jak snadné je obrátit ji kdykoli proti "třídnímu nepříteli". Nejnověji jsou to doktoři.

"Děkuju, doktore, ale odejděte. My u nás v Čechách dáme spíš na alternativní medicínu." (Pěkně blbá pohádka doktorská)

To máme najednou odborníků na zdravotnictví! Všichni si zjistili, kolik berou doktoři (zvláště ti mladí), do jakého neprůhledného systému částečných úvazků a přesčasů je motají nemocnice, a všichni přitom mají jasno: Doktoři jsou vyděrači, ať si táhnou, jejich jednání je protiústavní (i s touhle hovězí myšlenkou lze prorazit), ve skutečnosti mají víc než dost a stejně je v Německu nic lepšího nečeká.

Nebudu přidávat žádnou svoji trošku do mlýna k "řešení", ani ukazovat prstem na toho, "kdo za to může". Dneska to nebude ani tak o doktorech, jako spíš o tom, jak smutné je sledovat stále stádní mentalitu naší společnosti.

Báby kořenářky - nástup!

Četl jsem vážně míněné názory o tom, že vlastně doktorům odchod jedině prospěje - je to cesta "na zkušenou" - a prý se naučí, jak se mají chovat. Kdyby náhodou někoho o fous chytřejšího napadlo se zeptat, kdo nás potom bude léčit, přišel autor jedné z několika výzev či petic s objevnou myšlenkou:

"Naučíme se více vážit svého zdraví a začneme znovu objevovat možnosti alternativní mediciíny!" Dokonce to otiskli v Reflexu a podepsaly se pod to tisíce lidí! VÁŽNĚ je někdo tak vzteky bez sebe, že by se doktorům mělo přidat pár tisícovek, že se podepíše pod TENHLE žvást? Žádnému z těch myslitelů nepřeju nic zlého, ale rád bych je viděl, jak frčí o půlnoci na pohotovost s dítětem s horečkou a tam sedí za okýnkem bába kořenářka a podá jim pytlík s namletou žraločí ploutví.

Miloš Zeman měl v něčem pravdu

Zoufalství stupňuje naprostá neschopnost našich novinářů dělat to, co se od jejich práce čeká. Četl jsem rozhovor s ministrem Hegerem (jemuž teda nelze jeho situaci závidět), kde se novinář (!) ptá ministra (!!) - A opravdu mají ti doktoři tak malé platy?? Dělá si z nás "novinář" prču? Novinář má přijít na rozhovor připraven a podobně slaboduchou otázku má položit jen tehdy, pokud chce navázat a uvést, jak se věci mají ve skutečnosti a co na to ministr. Aby toho nebylo málo, přisazuje si "novinář" objevem, že doktoři si mocně přivydělávají na "kongresové turistice", za jejímž pořádáním stojí farmaceutické firmy. Budu nadšen, když nám příště přinese génius žurnalistiky nějaká čísla. 

Hysterický dav už obvykle moc racionálně neuvažuje, a je to vidět i na současném běsnění proti (podle mě sakra spravedlivému) požadavku doktorů nebýt tady nadále za blbce a otloukánky. K čemu všemu je schopen se snížit i běžně normálně fungující intelekt jenom proto, aby si mohl zabečet se zbytkem stáda, ukazuje stupňující se absurdita výroků o doktorech.

Kdyby si každý z těch křiklounů někdy sednul s mladým doktorem a nechal si vysvětlit, do jakých podmínek u nás obvykle nastupuje, možná by místo vykřikování stokrát omletých a třeskutě nevtipných parafrází na "Děkujeme, odcházíme" raději smutně dumal, proč je u nás něco takového možné.

Když se všichni perou, odbory se radují

Můžete namítnout, že nevoli naší učené a všeznalé lidové masy vyvolaly spíše odbory; to je jistě částečně pravda, odborářským akcím nikdy nefandím, protože za nimi bývají spíš mazaní vykukové, kteří po zádech členů svých komor šplhají výš a výš za mocí a vlivem.

To je sice dobré vědět, ale kvůli tomu se nemusím chovat jako ovce, nemusím podepisovat fantasmagorie o alternativní medicíně a mohu si zjistit, jak na tom doktoři opravdu jsou.

Ovčanská společnost

Občas se taky někdo vytasí s tvrzením, že lékaři to prohráli "v očích veřejnosti". Přesvědčil jsem se za ty týdny zcela nerozumného běsnění a chrlení vodopádů naprostých blábolů, že to není až tak nějaká prohra. Možná by byla někde, kde lidé samostatně přemýšlejí - taková země není, ale jsou takové, kde je míra soudnosti přecejen vyšší. Jenomže v naší homolkovské společnosti by lidi byli schopni postavit ke zdi i nejoblíbenější večerníčkovské postavičky, kdyby si tyto dovolily požadovat za dvacet let přesčasů v televizi byť jen pětikorunu. Náš dav sice bude dojatě slzet u Sanitky, Nemocnice na kraji města, Ordinace v růžové zahradě, ale běda, když přijde řeč na prachy, to Čech nezná bratra. Byť by si ty prachy zasloužil.

Řešení - skutečné - je v nedohlednu, protože celé naše plus mínus socialistické zdravotnictví potřebuje od základů překopat. Za dvacet let se to moc nepodařilo, snad se něco konečně pohne.

Do té doby budu jedině rád, když se lékařům podaří alespoň trochu prosadit zlepšení nedůstojných podmínek. Pořád lepší (a levnější) investice veřejných peněz, než položit ty prachy za obět krádežím za bílého dne, kterým se říká neprůhledné veřejné zakázky a je jich všude a na všech úrovních veřejné přerozdělovací mašinerie jako máku.