"Pravda o sovětském Rusku" - a o Voskovci s Werichem

Pojďme se dnes pro zajímavost podívat na jeden podivně opomíjený počin Voskovce a Wericha, ze kterého se vám nejspíš (stejně jako mně) udělá zle a ze kterého je nad slunce jasné, kdo tu umetal cestičku bolševikům.

"Ty malý nevinný děti - červený, vypasený, dobře živený... A to všecko jen proto, aby se zdálo, že tam není hlad!... Ale já jsem to prokoukl, já jsem přijel, vidim jídlo, vidim tady tlustý, zdravý, vyjedený lidi povidám si: No pozor pozór!" (Jan Werich)

Nedávno mě namíchl článek v Reflexu o tom, jak Jiří Voskovec (jenž prý neměl s komunismem nic do činění), byl chudák v USA obětí mccarthyovského řádění. Článek pojednával o Voskovcově americkém pobytu a o tom, jak jej na čas zabásli. Amerika zažívala období "honů na čarodějnice" pod vedením senátora McCarthyho a Voskovec je 11 měsíců internován a zkoumán kvůli podezření z "neamerické" činnosti. Důvodem prý byla jediná věta, kterou Voskovec v jednom z meziválečných filmů pronáší rusky.

Zní to paranoidně a také v tom mnoho paranoidního, podobně jako v celém "honu načarodějnice", bylo. Dnes nehodlám pronášet žádnou obhajobu mccarthysmu jako celku, jenom by se nemělo zapomínat, že USA a ostatní západní státy tehdy skutečně byly prolezlé řadou špionů a spolupracovníků se sovětskými tajnými službami, a to v průmyslu, politice, vědě i armádě. A že zatímco mccarthysmus má za sebou několik slušných úlovků a bohužel i několik nespravedlivě zničených pracovních kariér, v sovětském bloku včetně gottwaldovského Československa tehdy probíhalo peklo, které stálo obrovskou řadu lidí životy.

To s tou jednou ruskou větou je nesmysl. V podstatě celá tvorba Voskovce a Wericha z meziválečné doby byla přímo prošpikována přítulností k bolševismu, kdyby někdo potřeboval osvěžit paměť, podívejme se na jednu "forbínu", která vznikla poté, co se i v Československu začaly rojit zprávy, že v Rusku se děje cosi velmi nestandardního.

Zatímco Stalin záměrně týral a trestal Ukrajinu neuvěřitelným a uměle vyvolaným hladomorem na začátku třicátých let, kterému padly za oběť odhadem (nejnižším odhadem!) 3 miliony lidí a při němž docházelo i k děsivým případům kanibalismu, jezdily do Ruska delegace zástupců všelijaké levicové avantgardy ze Západu, potřásaly si rukama s bolševickými papaláši, ožíraly se v Potěmkinových vesničkách blahobytu a pak zas frčely domů, dělat sovětským bolševikům užitečné idioty. Přitom po Evropě už tehdy samozřejmě byly k dostání pravdivé a ověřené informace. (Fotografie v tomto blogu se k této situaci váží a ji dokumentují.)

Jeden z mimořádně nechutných případů takového "užitečného idiotství" je forbína pánů V. a W. s názvem vzatým ze Šmeralova (spoluzakladatel KSČ) oslavného traktátu "Pravda o sovětském Rusku" s podtitulem "pozdrav S. M. Treťjakovovi" (reprezentantu "Levé fronty umění" v SSSR).

Když jsem to poslouchal, bylo mi na zvracení. V přepisu se bohužel nedá vystihnout těžce ironizující a zesměšňující tón, jakým oba pánové "legračně" žvatlají o obavách a zvěstech, které se tehdy k hladomoru a obecně zoufalé životní situaci lidí v SSSR vázaly. Hlavně nad Werichovým žvaněním o sebevraždách zůstává rozum stát.

Pravda o sovětském Rusku, Werich a Voskovec, 1935

"V: Prosimvás, pane, já už jsem vás takovou dobu neviděl, vy jste cestoval určitě?W: Jo, já jsem byl v Rusku.V: Pane, vy jste byl s odpuštěním v Rusku?W: Jo.V: Prosimvás co, co mi řeknete, já visim na vašich rtech! Objektivní pravdu bych potřeboval vědět!W: Objektivní pravdu? V: Jak to tam vypadá!W: Z který vy jste strany, abych věděl, co mám říkat?V: Dovolte, přeci jsem váš člověk!W: No, já eště nevim kterej!V: Jak bych vám to řekl... Potřeboval bych vědět, to nejhorší!W: A, Slovan! Á, no tak to vám posloužím. No je to tam hnusný, je to tam hrozný, co vám mám povídat. V: Bída, hlad?W: Ale horší než bída, horší než hlad! Přetvářka, faleš, přetvářka, lež! Malý děti. Ty malý nevinný děti - červený, vypasený, dobře živený... Lidi - dobře živený... Mladý holky - pche, krásný, vyvinutý... A to všecko jen proto, aby se zdálo, že tam není hlad!V: Neboli podvod a oni to ženou tak daleko, aby se zdálo, že tam je blahobyt, tak nakonec daji tomu obyvatelstvu najíst!W: No ovšem! Ale já jsem to prokoukl, já jsem tam přijel, vidim jídlo, vidim tady tlustý, zdravý, vyjedený lidi

povidám si: No pozor pozór!V: To nebude samo sebou!W: Taky to není, je to vod jídla. V: Taky jsem slyšel že prej vůbec nezaměstnanost netrpěj, nýbrž: Pracovat, pané, pracovat budeš - a dostaneš za to svoje peníze!W: No térór, térór!!! Vono lidi by se rádi sebevraždili, ale nesměj! V: Taky sem slyšel, že prej se tam tlačej, úplný fronty jsou, u věží - se střemhlav vrhnout do propasti, učinit všemu konec, a voni jim to nedovolej, když letí dolu, tak mu přidělaj padák!W: A to by vás dožralo, ten padák se votevře, pané!! Voni nenechaj aní toho ředitele, že bych si přivydělal po straně a dodával padáky, který se nevotevřou, dyť tam snad fungujou i plynový masky... No ale já bych neztrácel hlavu, já myslím, poslouchejte, že přeci jenom optimisticky na to!V: Nesmí se ztrácet hlava, pane! Já doufám, že se všecko v lepčí obrátí a že ten lid se tam probudí a ten blahobyt ze sebe setřese...W: Já taky doufám, optimismus! Vždyť podívejte, zase tam příjde ten cár, zase se to všecko zanedbá a zase to bude naše bratrská slovanská země..." (následuje ruský pozdrav Treťjakovovi, něco v duchu "zdravíme z Prahy!")Snaha vyvléknout "umělce" a "avangardu" z odpovědnosti za bolševické běsnění po únoru 1948 je zcela nemravná a navíc věcně nesmyslná.Samozřejmě i Werich z Voskovcem nesou lví podíl na tom, co se pak u nás dělo. "Užitečné idiotství", překrucování fakt, bolševická ideologie jejich lidových filmů, to se prostě nedá pominout. Tihle "kulturníci" měli na lidi, jejich vnímání skutečnosti a společenských problémů obrovský vliv. Voskovec byl špičkový herec, a nejen herec. Můžu se s obdivem pozastavovat nad jeho pracovitostí, odvahou, uměním, obětavostí pro rodinu atd. - ale upřímně řečeno, za jeho spolu/tvorbu v meziválečném období bych mu na místě Američanů v padesátých letech ukázal dveře, ať se vrátí zbaštit si to, co si s kamarády navařil.V Reflexu zazněl výrok Jiřího Voskovce, že se do Československa vrátit nemůže, protože svým dcerkám přeci místo americké vlasti nenaservíruje ten náš "Prdelákov nad Soudružkou". Děkujeme uctivě! To je vrchol pokrytectví. Protože jestli někomu můžeme děkovat za to, že se z naší demokratické západní země stala zaostalá sovětská satrapie, jsou to - mimo dlouhou řadu jiných - i taváryši z Osvobozeného divadla.