- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Dokud tu bydlis a zivim te, tak budes poslouchat ! (dalsi klasika)
Je a to tu uz dokonce bylo, dole pode mnou (omluva).....
...Markét, super článek, a bohužel znám znám:)))
Také podobné perly šířím dál, můžu se pochlubit, třeba to tu ještě nebylo:
Koukej to sníst, co by za to daly děti v Africe!!! (většinou u "co by za to daly" mi začnou cukat koutky, protože tahle průpovídka je fakt děsná, ale bohužel vyletí dřív, než se mozek zahřeje ;) )
A už to nebudu opakovat !!! (to se mi běžně stává, že jen to dořeknu, vůbec nevím, co jsem původně dala za pokyn a modlím se, abych to opravdu opakovat nemusela ;)
Ničeho si nevážíte, všechny hračku vyhodím z okna a to jsem zvědavá, s čím si budete hrát !! (Absolutně nelogická výstraha, kterou logicky nikdy nesplním, že radši nedržím ... ;) )
Já teda nevím, po kom to dítě je (u toho znechucený výraz a kroucení hlavou, nezbytné!!!) - a dítě si myslí svoje ;)
A hodinky s vodotryskem bys nechtěl????
Dokud tady bydlíš, tak budeš poslouchat!!!
Myslíš, že ty peníze tisknu???
To jdeš ven takhle? ... pokr.
Tak to je velmi pravdive, az drsne....:),diky za clanek:)..mimochodem jsem pred par lety videla starsi pani, vencila jezevcika, ktery nechtel vykonat potrebu, a tak se rozcilovala: "Kolikrat ti to mam rikat, delej, delej...po kom ses tak pitomej?no po mne asi ne?...a nedelej, ze nerozumis cesky:) "...
je věta, která mi vůbec nevadí. Přijde mi přirozená i pravdivá, i když je zaručeně zbytečná. Ani si nemyslím, že by onoho "staršího" nějak psychicky poškozovala. Já bývala ta "starší, co měla mít rozum" a nikdy jsem to nereklamovala ;)
Horší je to s těmi ostatními větami. S manželem vedeme často debatu na téma "zbytečné vyhrožování nesmysly" (mám na mysli takovéto "jestli něco tak ale opravdu dostaneš na zadek/facku"...) Na můj vkus to totiž používá často a protože ony hrozby nikdy neuskuteční, což tedy nevím jestli dobře nebo špatně, tak dochází ke zbytečné devalvaci slov...
J.
Mně zrovna tahle věta přijde pravdivá pouze v případě, že věkový rozdíl je, dejme tomu pět a více let. ale v případě mých dětí, kdy je 18 měsíců, to prostě tak není, proto mi to přišlo tak absurdní. A to co píšeš o hrpzbách, které lze či nelze splnit, joo, to znám taky. Snažím si na to dávat velký pozor, ale někdy mi to taky ujede. Naštěstí kluci se zatím vždycky tak báli, že to splnim, že na plnění nesplnitelného nedošlo
Já jsem nedávno završila své pokyny následujícím! Vtrhla jsem k dětem do pokoje a ptám se: KDO TO UDĚLAL?
Děti: To on,...to..
Já: TO MĚ VŮBEC NEZAJÍMÁ!!!
Prostě je to v nás, vštípilo se nám to hlav, když jsme byli malí a "průserem" tohoto věku je to, že v hlavě se udrží vše. Mozek funguje jedna radost a ukládá si i tyhle fráze.
Theo
Říkám stejné věty - a říkali je i moje rodiče. Jenže jak si je odpustit?
Až mi lezl při čtení mráz po zádech - dnešní ráno se u nás neslo v podobném duchu a stejné "perly" v pdobných situacích vypouštím z úst bohužel taky... Jen jsem si myslela, že jsem jediná takhle nemožná matka
"vrať se, až budeš normální!"
"tohle skončí brekem!"
"jen počkej, až přijde táta!"
"děti mají být vidět ale ne slyšet!"
koukám, že se ti to podařilo...
Už mockrát jsem se přistihla, že mluvím s dětmi takovým způsobem, jak bych já v žádném případě nechtěla, aby mluvil někdo se mnou. A to radši nemyslím na to, kolikrát jsem se ani nepřistihla.
Doporučuji knihu Respektovat a být respektován, je tam spousta návodů, jak mluvit s dětmi ( i dospělými koneckonců), aniž by se na ně rodič vytahoval.
http://www.alman.cz/knihy/006965/Respektovat-a-byt-respektovan.html
Tyhle nenáviděné věty zákeřně vycházejí i z mých úst. Moc mi od nich pomohl kurs "Respektovat a být respektován" od psycholožek Nováčkové a Nevolové (potažmo stejnojmená kniha). Pomohly mi pochopit, proč to vlastně říkám, proč je to úplně špatně, proč to navíc nefunguje a to nejdůležitější: co mám vlastně říkat místo toho. Mohu jen doporučit, školí rodiče a učitele po celé republice.
Jeje, tak vida, myslela jsem, že jsem svým postojem osamocená. Je to tak, ostrůvky pozitivní deviace se rozrůstají. Dobře to s námi dopadne, věděla jsem to.