Markétko,

myslím, že se můžu směle prohlásit za matku dítěte, co se nosí NERADO.

Mám šátek už od prvního, který v něm byl jakžtakž spokojený, nicméně taky nebyl úplně z něj vedle

Druhorozený ovšem šátek přímo nenávidí, jen ho zahlédne řve. I zakoupila jsem tedy manducu. Byla jsem vytrvalá a zkoušela řev různě obalamutit, ale nakonec jsem to vzdala. Nejradši je zabalený v jedoucím kočárku. Tak nevím, možná že je z jiné planety

J.

jasně

Vašek byl taky takovej.

Moje představa je taková, že jsou samozřejmě děti, které nemaj ten smysl pro kontinuum tak silnej a je nesmysl jim ho vnucovat, neb jim zřejmě nechybí a spokojené jsou i bez nošení.

No a pak jsou děti, co si prostě přejou být nošené a těm by se mělo vyhovět. a ne je nechat řvát.

no vidíte...

já jsem svoje dítě v šátku nenosila, vozila se v kočáru, sama spí bez problémů ve své postýlce, ještě jí ani nejsou dva roky a je psychicky i fyzicky naprosto vyrovnaná... udělala jsem chybu? :) nežerte to tak:)

Re: no vidíte...

Jistěže je naprosto vyrovnaná. Máte hodnou dceru a já vám to fakt přeju

Kdyby nenošení vyvolávalo psychickou a fyzickou nevyrovnanost, tak to potěš...u cvokařů by se dveře netrhly...nebo spíš utrhly

To, co autorka Konceptu kontinua tvrdí, tedy že nošené děti jsou v životě šťastné, neznamená, že všechny nenošené děti jsou nešťastné

Taky nosička

Díky za článek. Odnosila jsem dvě děti, bohužel až u toho druhého mě napadlo pořídit si šátek :-) Ale zase mám díky prvnímu opravdu pěkné bicepsy :-)

Re: Taky nosička

Též mi po prvním zůstaly svaly :-) Ten když viděl šátek, prohnul se do luku a musela bych ho bývala přelomit, abych ho tam vecpala...

A mimochodem, jsem ráda, že vás vidím i tady na idnes. Jsem Vaše věrná čtenářka i z jiného serveru

a ještě...

Btw, píše tam paní Liedloffová, že kojenci mají také spát společně s rodiči v manželské posteli ? A nepamatuješ si, prosím, do kolika let se to má praktikovat ....? Za okopané a nevyspalé rodiče zdraví Monika

Re: a ještě...

Ahoj Mončo,

já jsem taky měla po přečtení spíš pocit "ejhle, zas tolik jsem toho snad nepokazila" 

Karel je v šátku spokojenej, ale samozřejmě, že ho tam nemám furt, většinou po kojení je radši nataženej a mlátá do chrastítek. ovšem jak ho to přestane bavit, potřebuje akci v šátku No a pak spánek.

Zatím kočár taky nemám.

zdravím do Mongolska

Ahoj Markéto

dík za krásný příspěvek. Obě moje holky byly nejšťastnější, když se nosily, u té mladší jsme dokonce i ušetřili za kočárek (úplně ho nesnášela, chtěla se JEN nosit), vychovávala jsem je kontinuálně aniž jsem to věděla (ale tušila jsem to ). Pak jsem přečetla stejnou knihu jako Ty a byla jsem připravena své třetí bejbátko rovněž odnosit  a dopřát mu, co mu náleží. Ale světe div se - chlapeček nechtěl ! v šátku vřískal a nejradši ležel sám a v klidu v postýlce. No, ale teď (když už je mu rok a má skoro 12 kilo a mohl by i chodit, kdyby chtěl...), teď tomu přišel na chuť...(moje záda )

Souhlasím

Díky za článek. Mohu jen souhlasit. Také jsem si svoje děti ,,odnosila". Mějte se fajn,