Neznámý soused

Před necelými třemi týdny proběhly v Polsku předčasné parlamentní volby. Jejich výsledek zbytek Evropy skrze svá média oslavoval téměř jako „vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí.“ Povyk okolo tamějších voleb způsobil, že i Češi na chvíli obrátili své hlavy směrem k severu a věnovali pozornost svým polským sousedům.

Polsku jsme aktuální číslo Nového Prostoru nevěnovali kvůli nedávným volbám, ale pro malé povědomí, které o našem severním sousedu panuje. Za "normálních" okolností za jeho hranice nahlížíme jen sporadicky, natož pak abychom tuto zemi lépe znali. Většina z nás tuší, že Polsko prožívalo ve své historii jakási podivná dělení, že 2.sv. válka zasáhla obyvatele této země intenzivněji než nás a že z Polska pocházel minulý papež Jan Pavel II. Pak už v mnoha případech zbývá jen směs stereotypů, které nám v hlavě rozkvetly během let totality.

O Polsku se v Čechách začalo více mluvit až v souvislosti s jeho současným politickým vývojem. Komická fyziognomie bratrů Kaczyńskich, názorová neústupnost a také sebejistota, s níž tato země vystupuje směrem k EU, jsou vhodnou náplní komentářů většiny deníků, ty české nevyjímaje. Média píší, uplynulo už dvacet let od časů nuceného přátelství, ale stereotypně nahlížený Polák je stálou konstantou naší mysli. Poláky nahlížíme jako národ, který nám chtěl ukrást Těšínsko, od polského zboží jsme vždy dávaly ruce pryč a navíc jsme nenáviděli polskou podnikavost, která se projevila ze zborcením komunistických režimů. Z kapot svých malinkých fiátků 125P nám polští podnikavci prodávali zboží, které iniciativně nakupovali v Německu a Rakousku. Češi nakupovali hojně, přesto si ale Poláci v jejich očích vysloužili označení "šmelináři." Záviděli jsme jim i jejich mravenčí pracovitost a vytrvalost, s kterou chodili přes celnice sem a tam a po jedné láhvi nosili alkohol, který byl v jejich zemi podstatně dražší, ale ve větším množství se pochopitelně dovážet nesměl. Ani dnes, v čase, kdy Fiaty 125 dávno zrezivěly, srdce řady z nás nepookřála. Jen stereotypy se posunuly - Polky jsou zákeřné a po penězích lačnící hvězdy zahraničních sňatkových trhů, Poláci kradou auta, která pašují přes svou zkorumpovanou zemi na Ukrajinu či do Litvy, a navíc pijí pivo se sirupem. Ještě k tomu v jejich zemi bují katolicismus a na potraty si jezdí sem....

Tyto a další paobrazy snad jednou naposledy zatřepou nožičkami, až si konečně uvědomíme, že nastal čas se Polskem, zemí, která je počtem obyvatel téměř čtyřikrát větší než ta naše, zabývat i jinak. Třeba tak, jak se Českem zabývají Poláci. Ti se, na rozdíl od nás, starají nejen o naše zlozvyky a skandály, ale velmi dobře znají i naši literaturu a hudbu. Polské kulturní publikum čte Vaculíka, Havla, Klímu i Kunderu. Má naposlouchány Psí vojáky, Garáž, Hudbu Praha i současné Ecstasy of St. Theresa nebo Support Lesbiens. My si však ve většině případů stěží vybavíme pod jménem Zanussi i něco jiného, než jen italskou ledničku. A to je velká škoda.

<!--[if !supportEmptyParas]--> <!--[endif]-->