Zachraňme Veleslavínský zámeček aneb kam investovat peníze MČP6

Jako jeden ze starých obyvatel Starých Vokovic cítím povinnost veřejně upozornit na situaci, která se stala symbolem dlouhodobého selhávání místní samosprávy.

Ačkoliv Praha 6 patří mezi nejbohatší městské části hlavního města, realita veřejného prostoru, péče o kulturní dědictví a základní občanské infrastruktury tomu neodpovídá. Zvláště smutným příkladem je Veleslavínský zámeček – historická stavba, která by mohla být chloubou městské části, avšak v rukou současné politické reprezentace chátrá doslova před očima.

Politická odpovědnost a právní povinnost péče o veřejný majetek

Zákon o obcích (č. 128/2000 Sb.) stanoví, že obec je povinna hospodařit se svým majetkem účelně a hospodárně, v souladu se zájmy svých občanů. V případě Prahy 6 však tato povinnost zůstává pouze na papíře. Rozpočtové prostředky se investují do projektů s pochybným veřejným přínosem, zatímco klíčové hodnoty – kulturní památky, místa pro volnočasové aktivity a občanskou vybavenost – zůstávají opomíjeny.

Veleslavínský zámeček přitom mohl a měl být přirozeným centrem veřejného života: oázou pro rodiny, seniory i návštěvníky Prahy 6, kulturním a rekreačním prostorem, který by spojoval tradici s moderní občanskou potřebou. Namísto toho se stává symbolem nečinnosti, nekompetence a politické krátkozrakosti.

Etika veřejné funkce versus osobní prospěch

Nelze přehlížet ani dlouhodobě problematické vztahy mezi bývalými představiteli radnice a soukromými developerskými zájmy. Případy, kdy se bývalí starostové objevují mezi novými vlastníky lukrativních nemovitostí, z nichž část byla dříve předmětem jejich rozhodování, vyvolávají oprávněné pochybnosti o střetu zájmů a o etice výkonu veřejné funkce.
Je-li veřejná správa skutečně službou občanům, nemůže být současně prostředkem osobního obohacení. Transparentnost, odpovědnost a veřejná kontrola nesmí být prázdnými hesly, nýbrž závazkem.

Praha 6: investiční mocnost bez občanské vize

Praha 6 investuje miliardy do developerských projektů, administrativních staveb a často diskutabilních dopravních řešení, avšak základní občanské potřeby zůstávají neuspokojeny.
Kde jsou veřejné bazény, kryté plovárny, dostupná sportoviště a nákupní centra? Proč musí rodiny s dětmi cestovat do Karlup nad Vltavou, aby si mohly v létě zaplavat? Jak je možné, že čtvrť této úrovně nemá funkční systém odpočinkových zón a moderní rekreační infrastruktury?

O to absurdněji působí investice do tzv. „revitalizace“ nádrže Džbán, která stála desítky milionů korun, a přesto nepřinesla skutečné zlepšení pro občany.

Návrh: Veleslavínský zámeček jako veřejná oáza

Nastal čas vrátit Praze 6 její lidský rozměr. Veleslavínský zámeček by mohl být tím, čím jsou v každé menší obci v Německu či Rakousku místní kulturní a rekreační centra – místem setkávání, odpočinku a komunitního života.
Projekt veřejné „wellness oázy“, doplněný o dětské vodní prvky, parkovou zeleň a kavárenské zázemí, by se mohl stát symbolem moderní městské části 21. století – městské části, která pečuje o své občany, nikoli o investiční fondy.

Závěrem: výzva k probuzení

Politici Prahy 6 se rádi prezentují jako odborníci na strategické investování. Přesto se zdá, že ztratili schopnost naslouchat těm, pro které by měli pracovat – obyvatelům.
Záchrana Veleslavínského zámečku by nebyla jen rekonstrukcí jedné památky. Byla by morálním restartem celé městské části.

Praho 6, probuď se.
Začni znovu – tentokrát pro občany, ne pro sebe.