Na Krutci: problém není jedna malá ulice. Problém je třicet let špatného plánování

Jako obyvatelka Starých Vokovic jsem včera ráno mohla své děti v klidu doprovodit do školy a školky. Bez neustálého obavného rozhlížení na přechodech a bez pocitu, že naše ulice slouží jako tranzitní koridor pro celé okolí.

Možná právě proto se nedokážu zbavit otázky: Jak může krátkodobé omezení jedné malé ulice vyvolat takové pozdvižení?

Na Krutci nikdy nebyla hlavní komunikací do Prahy. Je to malá ulice v obytném území, kde žijí lidé a kde se každý den pohybují děti, rodiče a senioři. A přesto se dnes vede velký boj o to, aby se právě tudy opět mohla v ranních hodinách valit doprava. Myslím, že bychom si měli položit úplně jinou otázku.

Proč je situace v okolních obcích natolik špatná, že omezení jedné malé ulice na několik hodin způsobí tak zásadní problém? Odpověď podle mě není složitá.

Třicet let výstavby, ale infrastruktura zůstala stejná. Přibývali obyvatelé, vznikaly nové developerské projekty, rozšiřovaly se obce. Jenže silnice zůstaly v mnoha případech stejné. Jejich kapacita ani stav neodpovídají dnešnímu množství dopravy a kvalitní veřejná doprava, která by lidem nabídla skutečnou alternativu k automobilu při cestě do Prahy, stále chybí.

Nemůžeme desítky let povolovat novou výstavbu a potom se divit, že se lidé potřebují dostat do Prahy a současná infrastruktura to nezvládá.

To není problém, který vznikl včera. Je to problém dlouhodobého plánování.

Právě proto mě překvapuje, kolik energie dnes někteří starostové okolních obcí věnují snaze zrušit opatření v ulici Na Krutci.

Rozumím tomu, že mají obavy z dopravní situace ve svých obcích. Rozumím také tomu, že jejich obyvatelé potřebují do Prahy dojíždět. Ale pokud několik hodin omezeného průjezdu jednou malou ulicí způsobí tak výrazné problémy, není možná na místě pouze požadovat návrat původního stavu.

Možná by bylo užitečnější věnovat stejnou energii otázce, proč jejich obce nejsou na dnešní počet obyvatel a intenzitu dopravy připravené. Kde jsou odpovídající silnice? Kde je kapacitní veřejná doprava? Kde je dlouhodobá dohoda mezi obcemi a Prahou?

To jsou otázky, které bychom si měli klást.

Praha 6 nemůže být odkladištěm dopravních problémů okolí

Praha 6 nemůže sama vyřešit dopravní problémy celého severozápadu Prahy a Středočeského kraje. Stejně tak ale nemůže být řešením, že se doprava jednoduše přelije z jedné obce do druhé. Když se problém objeví v jedné obci, nemůžeme ho vyřešit tím, že ho přesuneme do sousední.

Lidé ve Starých Vokovicích mají stejné právo na bezpečné prostředí jako obyvatelé okolních obcí. A právě bezpečnost lidí, kteří zde žijí, by měla být jedním z prvních kritérií při rozhodování o dopravě. Nechci vést spor Praha versus okolní obce. Naopak. Chci, abychom konečně začali dopravu řešit jako jeden propojený celek. Protože doprava hranice obcí nezná.

Potřebujeme plán, ne přehazování problému

Pokud chceme, aby se v našem regionu dobře žilo i za dalších deset nebo dvacet let, nestačí reagovat na každý nový problém jednotlivě. Potřebujeme dlouhodobý plán. Plán, který spojí rozvoj bydlení s odpovídající infrastrukturou. Plán, který bude počítat s kapacitou silnic. Plán, který nabídne kvalitní veřejnou dopravu. A především plán, který nebude řešit problémy až ve chvíli, kdy už není kam uhnout.

Protože bezpečná cesta našich dětí do školy a školky by opravdu neměla být předmětem politického boje.

Na Krutci se podle mě nevede pouze spor o jednu ulici. Vede se zde mnohem důležitější debata o tom, jak chceme naše obce a Prahu 6 rozvíjet v příštích desetiletích. A já bych byla ráda, kdybychom místo hledání viníka začali konečně hledat řešení.

Doprava hranice obcí nezná. A stejně tak by je neměla znát ani naše odpovědnost.