Chodci by měli občas taky myslet hlavou. Já dělám řidiče u záchranky a zcela běžnou reakcí chodců před přechodem na přijíždějící auto se zapnutým výstražným zařízením je, že se rozběhnou na druhou stranu jako blázni, místo aby počkali 10 sekund, než projedu.

Je pouštění a "pouštění". Abych vysvětlil - je-li chodec na přechodu, protože jsem byl ještě daleko, nechám jej bezpečně přejít, někdy stačí ubrat plyn, jindy přibrzdím. Ale chodec, pokud vidí, že jedno dvě auta a pak už mezera, nechápu, proč není i on ohleduplný a skáče na přechod tak, aby řidič na brzdu musel dupnout... Chodec přece zastaví snadněji, než auto...

To teda nevím kde.

Většina řidičů normálně pouští, a to i na místech vhodných k přecházení, které přechodem nejsou.

Jen většina cyklistů a koloběžek přes přechod přejíždí, ačkoliv by měli vést.

Neviděl bych to tak tragicky.

Oproti socialismu, kdy panovala na silnicích i přechodech pro chodce absolutní nevšímavost, netečnost a sobectví, se to hodně zlepšilo.

Jen je škoda, že žádný metodický pokyn pro autoškoly nebo vysvětlivka k zákonu to nějak blíže nespecifikuje, jak by měli řidiči nějakým JEDNOTNÝM způsobem dávat chodcům přednost - v jaké vzdálenosti zastavit, až v jakém okamžiku se začít rozjíždět...

Puntíčkářským Němcům můžeme závidět, jak důsledně stejně to všichni řidiči u nich dělají - v podstatě naplno zastaví asi 5 m od přechodu jako na stopce a tam v klidu počkají, až chodec přejde CELÝ přechod a hupsne na chodník, i když je to třeba až na druhé straně. Takové to naše klasické zpomalení (“dyť se tam vejdeme oba” a “vždyť vidí, že brzdím”) a následné rozjíždění se hned za patami důchodkyně belhající se o berlích (“dozadu snad nespadne, ne?”) je v Německu a Rakousku považováno za agresivní nezdvořilost - asi je to tam dost pokutováno a i z malých zranění autem tam hrozí civilní žaloby s velkými finančními následky...

Ruku na srdce, nebudu blíže rozvádět, který typ řidiče, takřka vždy v nadstandardně dobrém autě, mě jako chodce nejvícekrát tvrdě vyhnal z přechodu zpět na chodník (asi proto, že se potřeboval více věnovat facetimu v mobilu nebo kontrole svého outfitu cestou do fitka...) Vždycky to porovnám s přecházením ulic v některých asijských městech (dle rady místních: “musíš do toho skočit jako do řeky a pak plynule kraulovat na druhou stranu, oni už se ti nějak vyhnou”) a řeknu si - i tohle je porád dobrý...

Aby bylo evidentní, že auto brzdí, tak se zkouší přední zelené brzdové světlo

https://www.autojournal.cz/zelene-brzdove-svetlo-v.../

Osobně mám zkušenost, že mě někteří(!) řidiči informují o svém zpomalení probliknutím dálkovými...

Jedná se ovšem o rovnou dlouhou třídu s přechodem v polovině délky a rozhledem 350m vlevo-vpravo.

Řidič a chodec mají být před přechodem v kontaktu. Pokud je auto příliš blízko přechodu, chodec má vyrazit na přechod až poté, co dostane od řidiče pokyn, nebo vidí, že auto zpomaluje, přičemž si musí hlídat i auta v protisměru, protože někteří řidiči jsou v tomto směru bezohlední. Podle mne to tak v převážné většině funguje, jinak by se na přechodech povalovaly tisíce mrtvol.

Na Seifertce na Žižkově, úzké ulici s tramvajovým provozem, jsem zastavil před přechodem. Chodci se přede mnou zprava vydali přes přechod, ale řidič ve vytuněné japonštině přijíždějící za mnou hodil kličku do protisměru a zleva mě nezmenšenou rychlostí objel. Ty lidi mi v šoku naskákali zpátky před haubnu, ale naštěstí se nikomu nic nestalo.

Zapoměla jste na zcela běžnou a v hojné míře se vyskytující sortu chodců.

Ti, co se sluchátky na uších a čumíc do mobilu se ani nerozhlédnou a jdou.

Možná bych s vámi i souhlasila, tentokrát docela dobrý a vtipný, ale mám jinou zkušenost, řidiči před přechodem v drtivé většině zastaví a pokynou mi ať jdu, asi už se nevyplácí odměny za mrtvého důchodce, aby se ušetřilo na vyplacení důchodů (humor!)