Někdy jinak, někdy stejně

Volba prezidenta, nám zase jednou ukázala, jak umí být politici v přímém přenosu věrni svým voličům a drží se svých programů (i když to bylo až trapné). Bohužel to neplatí vždy. Valná většina z nás si určitě přeje, aby měli politici omezenější imunitu oproti současnému stavu. Zatím nás však nedokážou vyslechnout a napříč politickým spektrem hlasují jednotně proti.

Dva dny před volbou prezidenta zasedala poslanecká sněmovna a v rámci schůze bylo hlasováno o senátním návrhu na omezení dosavadní imunity zákonodárců. Návrh samozřejmě neprošel. Ze 150 přítomných poslanců, hlasovalo 125 proti změně. To znamená, že proti hlasovali jak opoziční, tak i vládní poslanci. 

Ještě zajímavější je to, že návrh prošel senátem, kterému vládne ODS. Návrh na zamítnutí v poslanecké sněmovně pak podal poslanec ČSSD p. Jičínský, který to zdůvodnil tím, že s návrhem nesouhlasí vláda. No a vláda jsou poslanci ODS, KDU-ČSL a SZ. Trošku paradoxní. S výpisů k jednání je poznat, že poslanci až takovou chuť ke změnám nemají. Navíc šlo teprve o první čtení, které je ve všech případech informativní a pokud projde, předkládají se úpravy k danému návrhu. 

Vzhledem k tomu, že hlasování probíhalo 2 dny před prvním kolem prezidentských voleb, tak se tomuto tématu nijak zvlášť nevěnovala ani média. Vždy jen okrajově a heslovitě. Asi je toto téma už přestalo zajímat. A to je špatně. Vždyť změnou imunity dají poslanci a obecně zákonodárci najevo, že pro ně něco znamenáme. Že nám umí i naslouchat. A média by měla být ta, která je k tomu dotlačí. Mají totiž tu moc, že můžou upozorňovat, připomínat, nechat dělat výzkumy apod. Ne jen psát bulvární žvásty, které sice člověka pobaví, ale nedonutí ho k zamyšlení nad prací lidí, které volíme do vedení země.