Chodci a motoristé nejen v Praze

Již více než rok jedím denně autem z domova do Prahy a zpět, prakticky vždy stejnou trasou. Po cestě se musí člověk přizpůsobit dvěma pásmovým radarům (Evropská a Strahovský tunel).

Ilustracní foto

Jinak měření rychlosti probíhá na trase pouze městskou policíí směrem od Vypichu  (tak jednou týdně), kde je omezena rychlost na 30 km/hod. Oni se řidiči asi opravdu lépe chytnou na takto omezené rychlosti než u standardní 50. A proč to měřit v opačném směru, když tam auta najíždějí do křižovatky a dost často zbrzdí (ale ne vždy). Ale jen represe všechno nevyřeší.

Ovšem u chodců mám pocit, že se při přecházení po dvouproudé silnici v jednom směru stávají žirafami. Před přechodem v pravém pruhu zastavím a dám přednost, chodec přede mne vkročí a vystrčí krk a sleduje přijíždějící auta v druhém pruhu. A dobře dělá, protože mnoho z jejich řidičů si asi myslí, že jsem tam zastavil jen pro zábavu a nemilosrdně profičí okolo žirafo - chodce. Zatím se mi naštěstí nestalo, aby vedle jedoucí auto někoho srazilo.

Pořád bohužel na našich  silnicích je nemálo  bezohledných  spěchajících sobců, kteří ostatní považují za obtížný hmyz. Samozřejmě většiny řidičů se to netýká, ale když nějakého takového potkám, popadne mě vždy vztek. Naše mentalita je asi dost často taková, proč jezdit po silnicích v pohodě, ohleduplně při dodržování předpisů když to jde se spěcháním, ve stresu a nervech!

Opravdu to nejde jinak?