Pracovní oběd

Celé dopoledne pilně pracuju a mrznu. Zima jako v šatlavě. Topná sezona přeslechla výstřel ze startovací pistole?    Aspoň na oběd zaběhnu někam do tepla.

Jižní terasy. To bude ono. A nabízené menu? Vše přelité sluneční polevou.

Odbila dvanáctá.  

Cestou se moc nerozhlížím, drkotám zubama a sveřepě držím směr jih.

Ale ano, přiznám se. Tu a tam kouknu přes plot, co nabízí konkurence.

Ne, nenechám se zlomit. Co když je ale plno?

 V šatně odložte klobouky, prosím.

Hosty hned u vchodu vítá v uctivém předklonu pan vrchní.

Nabízí salonek za paravanem se starobylým lustrem 

a předkládá počmáraný jídelní lístek.

Šéfkuchař vyškrtal z denní nabídky ryby, došly.                               

Specialitou podniku jsou křehké mřížkové koláče.

Pokud holdujete pivu, pak bude ze sedmého schodu a jedině v tupláku.

Že by se našel i nespokojený host?

Stížnost může poslat klidně až tam nahoru.

Potrubní poštou.