Škola v zemědělské a postindustriální společnosti
Vzdělávání a vzdělávací soustava (školy) jsou velice těsně propojené s celou společností a vzájemně se ovlivňují. Vzděláním dětí dnes ovlivňujeme budoucnost. Ovlivňujeme ji víc než čímkoli dalším. Budoucnost naší země nevytváří průmysl, kilometry nových dálnic, rozšíření optických sítí ani penetrace IT ani zdaleka tak moc, jako ho ovlivní charakter a kvalita vzdělání, které poskytneme svým dětem. To je generacemi ověřený poznatek, který by si všichni politici měli povinně odříkávat před spaním po celou dobu svého působení.
Zní to hezky, ale pojďme se podívat na realitu:
Jestliže společnost a vzdělání - a potažmo školství - jsou tak úzce propojeny (a to by měly být), měla by forma vzdělávání odpovídat situaci ve společnosti, stejně tak obsah by měl nejen odpovídat, ale vlastně spíš ještě trochu předjímat budoucnost. Jenže pravda je úplně jiná. Naše vzdělávací soustava vznikla v 18. století, kdy opat Johan Ignác Felbiger vytvořil vzdělávací model výborně odpovídající zemědělské společnosti. V dnešním prvním blogu se podívejme na úplnou prkotinu, která ale jasně ukazuje, jak moc to předešlé tvrzení platí. Podíváme se na organizaci školního roku.
V době, kdy u nás školní docházka vznikala, převážná většina lidí pracovala v zemědělství a rytmus zemědělského roku byl tím, co určovalo rytmus běhu společnosti. Nařídit povinnou školní docházku jakž takž šlo (ono to hned od počátku nebylo tak horké, protože nebylo kde učit a neměl kdo učit), ale nesmělo to kolidovat se zemědělským rokem. A z něj vyplývalo, že v červenci a srpnu děti do školy chodit nemohou, protože jsou žně a školou povinné děti škola-neškola musí na pole pomáhat. Abychom správně porozuměli tomu, proč v létě jsou dvou měsíční prázdniny. Aby děti mohly pomáhat při žních.
A protože dva měsíce vynechání školy je už hodně, školní rok se ukončí před nimi. A vznikl školní kalendář, který dodnes považujeme za nepřekročitelnou jistotu:
Kdo aspoň trochu pracoval ve školství, ví, kolik problémů přináší třeba jen kolize mezi tím, že účtuje se kalendářní rok, ale ten se vůbec nekryje se školním. Kdo nikdy neřídil školu, zasměje se, ale není to fér zasmání. Komplikace to jsou a ne malé.
Ale nejsou jediné - žáci dnes mají sice krásných devět týdnů volna v létě, ale pro mnohé se často mění v pekelnou nudu ještě dříve než jich uteče půlka. V čím větším městě žijí, tím dříve a tím horší to s tou nudou je. Devět týdnů je prostě moc. Navíc učitelé pak bojují s tím, že zejména ty menší žáci úplně vypadnou ze všech pracovních návyků a i biorytmu. U něj se projevuje další postižení zemědělskou společností, a pravda i nespavost Františka Josefa I. Protože všichni automaticky počítáme s tím, že škola začíná v 8:00. Ani to ale v dnešní společnosti nemá velké odůvodnění a v Evropě zdaleka není standardem.
A když se na obrázek výše podíváme, nepřehlédneme nelogičnost v prvním pololetí, kdy pocitově končíme před vánoci, ale vysvědčení je až na konci ledna. Ačkoli to nedává žádnou logiku. Je to prostě jen daň školnímu roku, který se řídí rokem zemědělským. Ačkoli naše společnost už dobrých 150 let zemědělskou není.
Nám by dnes daleko více vyhovovalo úplně jiné členění školního roku:
Nic nám totiž nebrání, aby školní rok lícoval s rokem kalendářním. Nic nám nebrání volna v průběhu školního roku rozdělit třeba tak, jak jsem nakreslil (nejspíš to vymyslíme ještě trochu lépe). Pololetí pak vždycky předsadit před "dlouhé" prázdniny - jedny v létě, druhé v zimě.
Tak teď schválně - kolik čtenářů jsem vylekal (a půjdou mi do diskuse vysvětlit, proč "to nejde") a kolik si řeklo "aha" a vytušilo, že překročením třeba tohoto tabu bychom získali. A přemýšlí o dalších výhodách změny. Těším se na oboje.
A slibuju, že další tabu, která budeme bourat příště budou stále zajímavější a pro vzdělání podstatnější.
Tomáš Houška
Daň z mobilního telefonu a internetového připojení

Za takovou začala vláda bojovat a protlačila ji sněmovnou. Neříká to tedy nahlas - tváří se, že jde o drobnou úpravu poplatků ČTV a ČRo. A že je to tak „normální“ .
Tomáš Houška
Liber vitae - 1

S třetím vydáním knížky přibude její audioverze, která bude někdy koncem června - a to i s vlastním hudebním soundtrackem. Ale než to bude, můžete se začíst do jejích písmenek a první vlaštovku můžete poslouchat už během čtení)
Tomáš Houška
Já chci taky přidat!

Poslanec Pávek se ve sněmovně vyjádřil, že poslanci berou málo a je spravedlivé, aby se jejich platy trvale valorizovaly, protože dřou jak koně. Nebo tak nějak. A tak zde je má krátká odpověď všem Pávkům.
Tomáš Houška
Budete vyvěšovat vlajku Tibetu?

Kdekterý politik sdílí na sciálních sítích fotku, jak vyvěšuje tibetskou vlajku. Některým není blbé tím spamovat nejrůznější skupiny a diskuse, které s Tibetem nemají moc společného. A co vy? Přidáte se?
Tomáš Houška
Opravte ty voliče!

Všude na mě koukají sofistikované analýzy co to té půlce národa je, že volila špatně. Tedy Zemana. Za tím je nějaká jejich nedostatečnost. Jsou porouchaní. Kdyby byli v pořádku, volili by správně.
Další články autora |
Skokem do propasti Macocha ukončila život matka oběti střelby na fakultě
Skokem do Macochy ukončila o víkendu život matka jedné z obětí tragické střelby na Filozofické...
Turek jel rychlostí přes 200 km/h a fotil se u toho. Policie věc prošetřuje
Europoslanec Filip Turek (Motoristé sobě) se na svém účtu na Instagramu pochlubil fotkou, ze které...
Bílá rakev, věnec od Gottové. Na rozloučení se Slováčkovou dorazil i prezident
Rodina a přátelé se v kostele v centru Prahy rozloučili Annou Julií Slováčkovou. Zpěvačka a...
Bili ho, řezali a natáčeli, jak umírá. Mladíci umučili třináctiletého kluka, pro zábavu
Premium Mladistvý spolu s kamarádem zabil v Děčíně před třemi lety třináctiletého chlapce. Nebývale...
Trump si hraje s vojáčky. Stažení by Evropu bolelo, na výběr jsou jen špatné varianty
Premium Je to jen pár dní, co Donald Trump vyslal směrem k Evropě poněkud nepříjemnou zprávu. USA mohou ze...
Narkos v akci, Francie se stala novým Medellínem. Jak gangy perou peníze z drog
Premium Francouzi sledují koordinované útoky na věznice, jakoby vystřižené z války gangů někde v...
Zelená elektřina a stabilní ceny. Rakouské komunitní energetiky se účastní i mniši
Rakousko sází do budoucna plně na obnovitelné zdroje energie. Od roku 2030 se má veškerá elektřina...
Staré textilce zasvětil život. Po více než třiceti letech se otevře veřejnosti
Premium V roce 1992 koupil Dušan Barnáš starou textilní fabriku v podhůří Krkonoš. V příštím roce bude na...
Dnešní společnost je orientovaná na zisk. I u dětí řešíme: má dáti a dal, říká sociolog
Premium S výjimkou Afriky a Indie porodnost víceméně všude klesá. „Být rodičem není norma a povinnost jako...

Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 218
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4290x
Žiju hlavně psaním filmových příběhů a muzikou. A ve volných chvílích také cestování časem.
Blog jsou moje "myšlenky pozdě v noci", často hodně o politice a věcech, které se do mé pozornosti vtírají, aniž by byly zvány. Pro "facebookové" čtenáře mého blogu mám FB stránku Sedmá vlna, kde najdete upozornění na všechny nové články na blogu a různé drobnosti, které mi upadnou od ruky.