Ukrajino, za jadernou dobrotu, k Putinovi na žebrotu.

Nukleární odzbrojení je chvályhodná myšlenka. Kdo potřebuje atomový arsenál ve světě co už má OSN a kde je pro každou vládu největší můrou nepříznivé ohodnocení "světovou veřejností"? Snad nikdo - ale Ukrajině se mohl před týdnem hodit.  

Soudruhu Putine, nepotřebuji vaší ochranu. (A zde můj ruský pas).UP

Ruská federace je sice podle svých vůdců po krachu Sovětského svazu dnes jinou zemí, ale říkejte to státům a státečkům co se, ne vlastní vinou, nalézají v prostoru jí zvaném "blízké zahraničí". A zvláště těm, pro které už jednou ruské impérium našlo místo na své široké hrudi.

Že Ukrajina před ruskou intervencí nebyla v ideální formě stran práce své vlády, stavu hospodářství a stupně občanských svobod je fakt - ale která postkomunistická země to měla se zapojením do svobodného světa snadné? (A dodal bych nejen postkomunistická - Jižní Korea se k relativně svobodné společnosti také nedostala přes noc). Nicméně Ukrajina neohrožovala ani Ruskou federaci, ani svůj autonomní Krym a ani neřídila po světě různé národně-osvobozenecké operace odpalování raket proti obytným čtvrtím nebo samo-odpalování mučedníků v plných pizzeriích.

Národ Ukrajiny měl nárok řešit své problémy sám. Kdyby si nechal těch 1900 nukleárních hlavic kterých se v r. 1994 vzdal v zájmu světového míru a zvolňování napětí, měla by ruská intervence formu starostlivých projevů a návrhů multilaterálních konferencí. Bez nich dal Malému Cárovi příležitost uplatnit jeho státnický um, tak obdivovaný i lidmi od kterých by jeden čekal víc.

Majdan ukázal do jaké situace může stát dostat zvolená, leč špatná vláda. Pokud bude jeho odkazem další poučení nehodným politikům že rychlá resignace dnes je lepší než útěk privátním letadlem s kufrem hotovosti tři měsíce později, stálo to za to.

Naopak Putinova okupace Krymu jen potvrdila agresivním regionálním režimům ve světě jejich teorii že dostat se k nukleární výzbroji je trumf za který stojí riskovat vše co mají. Když může mít atomovou bombu Pákistán, proč ne Islámská republika íránská, nebo ta Lidově-demokratická Korea, atd.

Ještě k té smlouvě o nukleárním odzbrojení Ukrajiny a jejích bezpečnostních zárukách - Budapest Memorandum on Security Assurances. Labužníci práva namítnou že to nebyla skutečná smlouva, ale memorandum a že v ní chybí popis toho jak její plnění vynutit, ale čte se dobře. A podepsala to samá velká jména - Ruská federace, Spojené státy, Spojené království (kdysi Velká Británie), později i Francie a Čína. Text je k mání někde na internetu, i když jeho jediný platný překlad je ten ruský: "Cár papíru co nám jednou ušetřil spoustu starostí."

Typuje někdo ve kterém městě se letos sejde další Mnichov?