Nebylo to jen jednou. Stalin a Spojenci sice přijali od německé vlády kapitulaci 9. května, ale Německo opakovaně skládalo zbraně už od 3. května.
Gen. Jodl podepisuje kapitulaci v Remesi, 7.5.1945
Druhá světová neskončila pádem Berlína (2/5), ale bez velké pozornosti de facto 3. května na baltickém pobřeží v německé provincii Schleswig-Holstein. Tam britský gen. Montgomery přijal misi důstojníků vyslaných německou vládou, kteří ho kontaktovali den předtím stran vyjednání příměří. Co následovalo byla ze strany Západních Spojenců chaotická, týdenní improvizace a dohadování mezi americkým a britským velením, vládami a Vrchním spojeneckým velitelstvím v Evropě (SHAEF).
Výsledkem bylo že Stalin neztratil iniciativu při své přípravě poválečného "uspořádání" věcí. Jak předpověděl při jednáních s americkou stranou o spojenecké politice k blížící se porážce Německa Winston Churchill, "k čemu je vojenské vítězství co dodá politickou prohru?"
Přitom podmínky pro spojenecký triumf existovaly ještě začátkem dubna 1945.
6. dubna gen. Montgomery prohlásil že má Berlín na dosah a že by měl být Spojenci dobytý. Devátá U.S. Army byla v Magdeburgu, 80 km od Berlína, a hlásila že mezi ní a Berlínem nejsou "žádné německé síly co stojí za zmínku".
Jeho nadřízený, gen. Eisenhower, plán zamítl coby politikaření které by zbytečně riskovalo americké životy. Gen. Eisenhower do konce dubna věřil německé mystifikaci o "Alpenfestung" a poslal většinu své armády do Bavorska, ne k Labi. Rudou armádu v tu dobu Němci dočasně zastavili na Odře, takže vyrazila na Berlín teprve 16. dubna.
29. dubna se na Hitlerův rozkaz stal říšským presidentem a vrchním velitelem adm. Donitz a 30. dubna Hitler spáchal sebevraždu. Donitz vedl Třetí říši z městečka Flensburg u dánské hranice a podle všeho chtěl kapitulovat co nejdříve a v situaci kdy by spojeneckou frontou mohl "projít" do zajetí co největší počet německých vojáků a civilistů. Montgomery dal jeho delegaci 3. května 24 hodin k bezpodmínečné kapitulaci německé armády.
4. května se německá delegace vrátila a gen. Montgomery přijal v 18:30 "zastupujíc vrchního velitele SHAEF" kapitulaci německých ozbrojených sil. Za německou stranu podepsal gen. Friedeburg, který zároveň podřídil Spojencům německou vládu co řídila z Flensburgu zbytek všech německých a Německem okupovaných území. První kapitulace skončila.
5. května začal britský štáb dávat instrukce německému vládnímu a státnímu aparátu ve Flensburgu. V 7:30 poslal gen. Montgomery německou delegaci letecky do Remeše, kde sídlil vrchní velitel Spojeneckých sil, gen. Eisenhower. Montgomery mu předtím poslal zprávu o průběhu německé kapitulace s tím že očekává další rozkazy.
Eisenhower neprojevil velký zájem, německou delegaci nepřijal a nechal je dva dny sedět se svým náčelníkem štábu a šéfem vojenské rozvědky, kterým Němci zopakovali co s nimi probral gen. Montgomery. 6. května se objevil "problém" s pravomocí německé delegace jednat vedle Spojenců i s Ruskem. Montgomery dodal letecky dalšího člena německé delegace, kterým byl gen. Jodl - údajně zmocněn podepsat cokoliv bude požadováno. Jodlovi se podařilo získat víc času a druhá ceremonie podepsání kapitulace proběhla 7.května ráno, ve 2:41 v Remeši. Za Spojenecké velitelství podepsal gen. Smith (náčelník štábu), za Sovětský svaz gen. Susloparov (přidělenec u SHAEF). Svědkem byl francouzský gen. Sevez. Druhá kapitulace skončila.
Následující den Spojenci zjistili že zatím nikdo neuvědomil Stalina. Gen. Susloparov byl pozván proto že byl jediným Rusem po ruce. Stalin oznámil že předešlé kapitulace neplatí a že Německo bude kapitulovat v Berlíně, (okupovaném Rudou armádou). Spojenci mohli vyslat své zástupce, pokud měli zájem.
President Truman a ministerský předseda Churchill tedy odložili své projevy o pádu Třetí říše o jeden den a 8. května podepsali v Berlíně ve 23:30 za Německo bezpodmínečnou kapitulaci Keitel, Friedeburg a Stumpff, za Sovětský svaz maršál Žukov a za Spojence Tedder, Tassigny a Spaatz.
Po třetí kapitulaci se tedy mohlo konečně začít slavit a mapa Evropy začala brát podobu co jí vydržela do roku 1989.
