Vážená paní senátorko,

Vy tady píšete o potřebě široké diskuse ve věci inkluze, zapojení do ní kdekoho a o hledání cest .... Jenže jste si vzpomněla ve chvíli, kdy je o inkluzi už dávno rozhodnuto, už se do toho sypou miliardy a milióny dotčených lidí (profesionálů i laiků) se v tom po celou dobu zděšeně zmítá, protože věcně netuší "vo co gou" ... .

I z tohoto Vašeho vyjádření je možné vytušit, že také mezi ně patříte, že se teprve hledáte. Jenže jako politik "držíte basu" se zmatenou politikou MŠMT a snažíte se aspoň nějak přispět a podpořit povzbudivými slovy (Vaše vyjádření vyznívá jako obecná politická proklamace, výzva k národu, aby neklesal na mysli ...).

U Vás, co by profesionální speciální pedagožky, vůbec nepochybuji, že po věcně odborné stránce byste nevěděla, co je to práce s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami. Ale je nebetyčný rozdíl mezi na jedné straně odborným řešením speciálních potřeb dítěte např. s Downovým syndromem a na straně druhé zaváděním celostátního systému inkluzivního vzdělávání. Jedno je o speciální pedagogice a psychologii a to druhé je o systému managementu ve vzdělávání (je to jako nebe a dudy). A to jsou věci, které podle určitých indicií jsou našemu MŠMT "španělskou vesnicí", proto se věci mají tak, jak se mají.

Jen se podívejte doma ve svém kraji, jak dopadají takové (z EU bohatě dotované) projekty v Litomyšli, jde do nich téměř 80 miliónů. Podle toho, co se na těchto projektech odehrává, to vypadá na projekty pro projekty a neefektivně vynaložené peníze (zbytečné, zmařené, vyhozené).

Ale nakonec, Vy přece sedíte na pozici, ze které můžete ledasco ovlivnit. Možná jste ještě neřekla poslední slovo.

Na některých věcech se domluvit nelze a ani není potřeba.Pokud má paní Valachová potřebu inkludovat, ať si po práci za vlastní peníze inkluduje. A kdo nechce, ať neinkluduje, není žádný důvod někoho do inkluze nutit.

Možná by bylo dobré si uvědomit, že se inkluze netýká všech škol.

Potomci skutečně bohatých rodin bývají nejpozději od středních škol směrováni do špičkových vzdělávacích zařízení, kde se připravují ke studiu na elitních vysokých školách. Jejich absolventi jsou určeni k obsazení privilegovaných pozic v soukromém i veřejném sektoru. Studenti se závažnějším zdravotním postižením - pokud jsou chudí nebo jen středně zámožní - se na takových školách nevyskytují.

Takže na jedné straně řeči o toleranci, rovnosti a společných hodnotách, na druhé straně netolerance inkluze chudých mezi bohaté.

Souhlasím s názorem, že na hodnocení dopadů inkluze ve školství je zatím brzy.

Ovšem když učitel zadal třídě dělení mnohočlenu mnohočlenem, bývalo výsledkem, že někteří studenti příklad vypočetli rychle a dobře, jiným to trvalo, další měli ve výpočtu chybu.

Teď k tomu přibyli ještě studenti, kteří neví co to je mnohočlen...

Pani reditelko, plne s Vami souhlasim co se tyce obsahu, ale prosim, nepouzivejte slova jako - nejoptimalnejsi ci nejidealnejsi - z hlediska jazyka ceskeho jde o hrozne patvary.