Začínám, klerofašistům našim, věřit, že nás chtějí donutit ke spáse aneb úvaha o rovnosti

My obyčejní Češi nevíme jak být opravdovými vlasteneckými Čechy. Nestačí jen rozumět a mluvit česky nebo v naší kotlině živořit, musíme však také vlastenecko – katolicky žít v souladu s jediným možným tradičním Bohem.

Zmatek ve věci rovnosti je základem levého i pravého extrému. Levice považuje rovnost za jedinou možnost nazírání světa a snaží se ji sveřepě najít ve všem a pro všechno. Naopak pravice potřebuje zdůvodnit svoje hierarchické postavení, a proto jakoukoli rovnost popírá. My duchapřítomní lidé však žijeme ve skutečném světě, jenž je duální, a kde se rovnost s nerovností v našem životě přirozeně střídá a vyskytuje zejména v technickém popisu světa. Žádná depolarizující teorie o světě nemůže nikdy zcela zakrýt možnost popření svého extrémně monopólního vysvětlení světa. Antinomie mají jen orientační význam a nikdy se nevyskytují v trvale platné jedné věčné hodnotě. Svět podle absolutní, jediné vládnoucí premisy je stejně nesmyslný ať jde o rovnost či nerovnost. Svět je pružný a vždycky se najde vyrovnávající odezva, stejně jako někdo rozčeří vody z přebytku energie a touhy.

Hlavním českým protagonistou a ideologem prvorepublikového klerofašismu byl Jan Scheinost (1896 – 1964). Nebudu mu zde dělat žádnou reklamu. Každý si o něm může věcná fakta vyhledat –  zde.  Následující citace Jana Scheinosta o rovnosti ilustruje i mnohé dnešní postoje:

„ Demokratická filosofie hlásá, jako podklad vládního zřízení, rovnost všech lidí ve státě... Jest totiž budována na kardinálním omylu o rovnosti a dobrých vlastnostech občanu. Již toto základní pojetí demokracie jest proti přírodě, neboť nenajdete na celém světě dvě lidská individua, jejichž fyzický i duševní stav by si stoprocentně odpovídal... Demokracie tedy staví svoji oprávněnost na rovnosti všech lidí, která neexistuje... Důsledky vypadají ovšem podle toho. Demokracie, chtějíc vměstnati do svého rámce lidská individua a chtějíc jejich různou osobnost vyrovnat i, nevyrovnává, nýbrž nivelizuje... Vychovává lidi prostřední, osobnosti nevyhraněné a tím ochuzuje národ o vynikající jedince, kterým nedovoluje stoprocentně se uplatniti a tím okrádá národ i stát o jeho nejlepší hodnoty ...Masy ovládané demagogy, vynášejí svým hlasovacím lístkem na povrch, k vedení lidu a státu většinou individua, která mají více dobrou vyřídilku a dovedou lichotili masám, která mají drzé lokty a touhu po moci a bohatství, ale kterým pramálo záleží na správě státu nebo na zájmech mas... “

Scheinost, Jan: O demokracii, Stěžeň, 1928, in: Archiv Ministerstva vnitra, složka 301-87-5; citováno dle BP Elišky Bednaříkové Český klerofašismus 1924 – 1939 z roku 2006, str. 26.

V Scheinostově myšlenkovém postupu se našli, aniž by jej znali, nikoho nechci podceňovat, ale o tomto pánovi se moc nemluví, mnozí dnešní samozvaní klerofašisté. Apokalyptické hlasatele či proroky nikdo nežádá, aby děsili společnost svými neproporcionálními fantaziemi. Rozměr problému bývá vždy ukázkou hloubky manipulace. Když někdo varuje před hejnem hus, určitě nemá dobré úmysly. Velikost nějaké hrozby ze strany LGBT+ komunity je prostě zveličený. Na druhou stranu se všude vyskytují amatérští mesiášové, kteří dokážou svoje názory vykládat jako jedinou nezbytnost světa. Obě strany všech konfliktů světa jsou vystaveny pokušení porušení morálky, svobod a teroru. Příčetná většina populace musí být vždy schopna antagonismy zmírnit, pružně vyrovnat, utišit a zachovat mír. Válka je vždy jen vítězstvím šílenství, tlačeného profesionálními mesiáši.