Záchrana ve Středozemním moři aneb Libye vrací úder

Představy mnohých radikálů dlouhodobě blokuje nesmyslný předpoklad, že se Itálie nebo předtím Řecko zbláznilo, když zachraňují migranty na moři. Celá záležitost má však pevné právní pozadí. Je třeba ho vzít na vědomí.

Kompletní přehled a odkazy na tuto právní problematiku můžete najít například  zde nebo  zde podle humanitního či technického zaměření.

Řada zdejších bloggerů a diskutujících stále dokola obviňuje Italy a neziskové organizace ze svévolné záchrany migrantů na moři. Nejde o žádnou svévoli. Jde o zákony vyplývající z mezinárodních úmluv organizovaných institucemi OSN. Tyto představy je lepší odblokovat, protože s nimi se člověk akorát zakope do spirály beznaděje.

Vracení migrantů čili jejich přezkum přímo na moři je těmito směrnicemi zakázán. Vracet migranty do poslední země, odkud přišli je problematické hlavně z důvodu bezpečnostní situace v Libyi. Prozatím není Libye bezpečnou zemí. Postoj EK, EU a některé české veřejnosti vůči problému je neuvěřitelně nesolidární. Částky navrhované pomoci jsou nedostatečné víc než české platy. Zpravodajství o bezpečnostní situaci Libye jsou, bohužel, ve světových agenturách sporadická a kusá.

Před radikály nyní stojí úkol přesvědčit světovou veřejnost o změně těchto úmluv. Prosadit, aby se na moři nezachraňovalo, aby se před záchranou kladl důraz na rasu, platné dokumenty… prostě různé silácké předpoklady. Hlavně ať se pak ale nevydávají na moře.

Druhým snadným úkolem je sanace Libye. Jistě pro naše radikály snadný úkol, ale přesto by se radikálové neměli vysilovat domácími půtkami, aby mohli urychleně řešit stabilitu Libye. Pokud je známo, ústřední vláda nekontroluje velkou část země. Na některých územích vládnou islamisté v koalici s místními kmeny, které jsou zřejmě připojeny na gangy obchodující s migranty. Nejsmutnější je, že podle posledních zpráv se do této skupiny připojují možná i některé neziskovky, ale také je možné, že si je gangy prostě zřídily.

Radikálové by také mohli narazit na jistý zmatek. S kým v Libyi jednat, kdo koho reprezentuje, respektive kým je financován. V současné krizi kolem Kataru se ve skupině koaličních zemí vyskytuje i Libye. Píše se otevřeně o tom, že Libye a Egypt jsou v koalici v postavení finančního vazala Saúdské Arábie. Nedlouho před krizí prezident Trump pomohl milovanou SA vyzbrojit. Radikálové by mohli v Libyi narazit na gang globálnější, než si kdy dokázali představit. Možná by bylo pro radikály lepší sedět doma a z klidu domova hřímat na každého občana podezřelého z náznaku vítačství, že to oni jsou viníky té migrace, ten jejich souhlas, to jejich vítání …Koneckonců, G20 žádné společné komuniké vůči situaci v Libyi nepřijala. Ó jak typické.

Zkusme se posunout o level dále. Slabomyslnou kulturu nemá smysl bránit. Ukažme, že naše kultura je silná a požadujme lepší a hlubší informace a analýzy stavu věcí. Samozřejmě se dál můžeme nechat krmit nenávistnými zprávičkami o okrajových excesech migrantů. Zvolme třeba vládu, která nebude naši vlastní kulturu nadále ponižovat neustálým podfinancováním. Musíme pracovat především na sobě. Tím se tvoří kultura, že kultivujeme svoje vnímání světa, opouštíme insitní dogmata na základě vědění a nesoudíme / nejednáme jen na základě tušení nebo dojmů. Slabá kultura vyzdvihuje manipulativní povahu bezradného sebevědomí, služebné umění, plytkou zábavu a povrchně zjednodušující uvažování.

V současnosti se zde na blogu množí zjednodušená nápodoba „zpravodajství“. Od jednoduchého vypsání agenturních zpráv, kde je myslím i konflikt s autorskými právy, jak je popisuje zdejší Kodex blogera. Až po zcela jednostranné zjednodušování událostí na okrajové jevy, zlehčování a popírání kulturního rasismu a dokonce konkrétní napadání osob.

Zjevným příkladem jsou první komentáře k demonstracím proti schůzce G20 v Hamburku. Já bych se tolik neukvapoval. S odstupem let se po došetření a posouzení soudů ukázalo, že zásah proti demonstrantům v Janově na schůzce G8 v roce 2001 byl neadekvátní a ze strany policie provokující. Tím nechci popřít, že svévolné ničení majetku extremisty je skutečnost k podporování. Ale je to zjevný příklad svévolného přecenění okrajového faktu, který má podkopat hodnotu celé protestní akce. Určitě je vhodné si o Janově něco připomenout  zde nebo  zde. Shodou okolností o Janově pojednávala také první část pravidelného televizního týdeníku DW – Focus on Europe 8.7.2017 15:33 na ČT24.

Postavit proti 100.000 demonstrantů 20 tisíc policistů a teprve v průběhu problémů volat posily se mi nezdá nijak adekvátní situaci. Tvrdit, že naopak takový zlomek obyvatelstva může vyvolat světovou revoluci je pohádka pro velmi naivní čtenáře. Obavy o životní prostředí prostě rezonují ve společnosti mnohonásobně více než touha po likvidaci migrantů a přemnoženého obyvatelstva. Bohudíky, to je dobrá zpráva o té protestní akci.

Mnoho čtenářů si řekne, že to je jen takové plácnutí do vody, že se nic nezmění. Mnohdy i já mám z toho všeho smíšené pocity. Jenomže pokud budeme všichni jen ze strachu ustupovat šlendriánu a zneužívání svobody, již poskytuje jedině liberálně demokratický stát, spadnou nám všechny problémy brzy na hlavu v naprosto neřešitelné podobě a bez demokracie. Tak si to tak zvolna sepisuji, aby snad někdo nemohl v budoucnu argumentovat, že nikdo nevaroval, neprotestoval.