Za druhé: euroskeptici jednají zcela naslepo.

Člověk by neměl volit z nenávisti podle hesla: čím hůř, tím líp. Ublížená volba je vždy jen mstou za to, jak se společnost provinila na něčím osudu. Politika má být pozitivní a přinášet lidem nejen naději, ale i realizovatelnost.

Kampaň pro Brexit zavedla do volebního marketingu zcela zjevnou lež, kterou nebylo možné nijak vyvrátit v daném čase. Údajné pozitivní benefity pro zdravotnictví v Británii se určitě konat nebudou. Koneckonců architekti Brexitu se alibisticky vyvázali z jeho realizace. V politických volbách je jiná, demokratičtější možnost. Daná strana se v dalších volbách alespoň v základní formě musí zpovídat ze splnění volebních slibů, a buďto přesvědčí anebo ne. To je fair. Kdežto v kampani referenda nenese nikdo odpovědnost za špatně položenou otázku a za lživé sliby a odpovědi. Odnese to zas jen daňový poplatník.

I zde na našem blogu se  jistý autor  vyjadřuje k tomu, že případný Czexit by prý pro Česko neznamenal ekonomický Armagedon nebo extrémní příklon k východu. Říká, že jsou to nepodložená tvrzení. Bylo by mnohem snadnější, kdyby tedy nad rámec eurohujerství tedy podložil výhody Czexitu. Podle mne to těžko udělá, protože by se mu každý vysmál. Přínos evropských dotací do rozvoje infrastruktury je nenahraditelný a žádné jiné ekonomické společenství nám nic podobného neposkytne. Přes určité technické a korupční potíže se na této linii spolupráce s EU vykonalo mnoho nezpochybnitelně dobrého. To nevylučuje žádnou snahu o zlepšení a více zacílení na české priority podle analýz naší vlády.

Armagedon v rovině ekonomické by jistě nastal. Bilaterální ekonomické vazby by snadno mohly být narušeny zbylými evropskými zájmy. Pokud si někdo myslí, že nahradit naši pracovní sílu je nepřekonatelný problém, pak je to naivka. V minulosti již od nás odešli investoři do levnějších zemí. Sám jsem to viděl a zažil, když jsem pracoval jako analytik v oboru IT. Kam bychom se mohli ekonomicky obracet než na východ? Již zmíněný Czexitový guru říká, že bychom se měli usadit v EFTA. Ale to je organizace, kam bychom museli být přijati. Samotné přijetí by nám žádné investiční pobídky nepřineslo. Navíc tuto organizaci dominantně obhospodařuje Velká Británie, která nejenom, že bude po Brexitu na jistý čas v kapitálové krizi, ale navíc nemá zcela jistě v plánu podporovat země, k nimž se nyní obrátila zády. Brexit je totiž také jasný akt nepřátelství proti volnému pohybu bývalých východoevropských gastarbeiterů.

Náš zdejší architekt Czexitu je v zajetí ekonomických iluzí. Zneužívá toho, že se o ekonomiku iracionální euroskeptický volič nezajímá, stačí mu jen jakési slepé ujištění, že bude dobře i po Czexitu. Nakonec  velmi ilustrativní je jeho zjevná lež, kdy uvádí, že Česko kvůli evropským regulacím přichází o 200 miliard ročně. Za takových podmínek by v EU nebyla žádná země. Rozhodně proti takovému nezdokumentovanému argumentu protestuji. Strukturální evropské regulace mohou některé obory lidské činnosti jistě prodražovat, ale zase přinesou nebo již současně přinášejí jiný než finanční užitek. Pokud bychom takto posuzovali třeba tlak na obnovitelné zdroje, jde o správnou strategickou úvahu. Fosilní paliva dojdou a strukturální změna je nutní již nyní. Lepší životní prostředí se projevuje v náladách a ve zdraví populace. Jak to chce kdo spočítat? Jsou to skutečně ztráty? Pro czexitové redukčně pozitivistické třeštění, protože myšlením je nazvat nelze, jistě jde o ztráty. Co nemá pozitivista na očích nebo v kešeni, to pro něj neexistuje. Říkají tomu zdravý rozum. Zdravý rozum však velel církevní oligarchii v minulosti obhajovat nesmyslné nevědecké uspořádání vesmíru. Slunce obíhá kolem Země, každý to může vidět od rána do večera a nikdy jinak.

Kdo chce, ať euroskeptiky klidně volí, ale bohužel bude v budoucnosti zklamán, protože většina společnosti do tohoto myšlenkového marasmu u nás jistě nespadne.