Tak nám tu pan autor znovu pěkně vyjmenoval všechny zločiny německých nacionálních socialistů a sudetských Němců. A podivuje se nad tím, že stále ještě existuje Sudetoněmecký landsmanšaft, který je pro nás stále potenciálním ohrožením.

Co ale s tím dál? Vždyť od konce 2.světové války už uplynulo 81 let a z lidí, kteří se mohli tehdy dopouštět zločinů už dnes téměř nikdo nežije. Jak dlouho máme být ještě zabetonováni v názorech pana autora? Ještě dalších 50 let, 100 let nebo 300 letz?

Hlavně, že přinášíte myšlenku, díky

Rád se tu často presentujete jako smířlivý lidumil, přitom z vás nenávist čiší téměř v každém článku, pokaždé k někomu jinému.

Projekce

A ti jednotlivci, co skončili za Fialy ve vězení jste předpokládám vy a paní Lhotská? Nebo ještě někdo další? Jinak vás to asi překvapí, ale příslušníci SS se už na sjezd nedostaví. Jestli vám v hlavě pořád vrtá, proč se vlastně takové spolky schází, tak představte si, že existují takoví, kteří maji vztah ke svým kořenům. Každý rok se schází na hranicích Češi a Slováci, tančí, zpívají písně, zkrátka je něco jako folklór. Tyto komunity se v zahraničí združuji, protože vaří podobná jídla, drží na vánoce zvyky a pomáhají si. Oni nemají potřebu psát nesmysly a lhát na všechny strany a přitom nejsou schopni udržet si vztahy a tradice ani ve vlastní vsi. Většina našich krajiny venku má o naší zemi iluze. Často je tady čeká nenávist a závist. Přesně jak je u našeho národa, který rád poučuje a soudí ostatni, naprosto typické. Hezky den

Vždyť se "združujte" do sytosti.

"...Jak správně někteří odborníci na právo tvrdí, vzdali se hned na začátku války československého občanství, vrátili se do Říše, stali se občany Říše..."

Tomu trochu nerozumím. O kom mluvíte? O sudetských Němcích? Těm bylo v rámci pomnichovské smlouvy mezi Česko-Slovenskem a Německem z podzimu 38 říšské občanství automaticky priděleno, optovat pro čs. občanství mohli jen Češi, kteří v Sudetech zůstali. Právně problematický je naopak dekret prezidenta republiky ze srpna 45, který toto přidělení potvrzuje (a tím dává předpoklad k odsunu), ačkoli čs. stát absolutně neuznává Mnichov a z něj vyplývající důsledky...

Ale možná jsem vás jen špatně pochopil.

Zdá se, že hlavně nerozumíte sám sobě. Sudeťáci se mohli odsunout spolu s vyhnanými Čechy, to jen pro příklad. Někdy je dobré spíše respektovat co kdo napsal a polemizovat s tím smysluplně k věci a nevolat nová témata.

Převzato: Ze střední a východní Evropy bylo odsunuto 12 až 14 mil. Němců. Moderní historické výzkumy (např. společné komise historiků) hovoří o 470 000 až 600 000 úmrtí. Od nás bylo odsunuto asi 2,2 až 3 mil. Němců, počet úmrtí asi 15 až 22,5 tis. Většina obětí nezemřela přímo při násilných akcích, ale v důsledku podvýživy, epidemií v táborech, vyčerpání během transportů. Nutno poznamenat, že Československo se chovalo k Němcům slušně a zdaleka tu byl nejmenší počet zemřelých Sudeťáků, cca 0,75%, průměr za střední Evropu činí 4,3%. Z uvedeného je jasné, že odsuny z Československa probíhali mnohem šetrněji než z ostatních zemí.

Jak probíhaly odsuny v jiných zemích?,

Jugoslávie (21,7 % úmrtí): Extrémně vysoké procento je dáno tím, že většina zbylých Němců byla po válce uvězněna v internačních táborech, kde panovaly katastrofální hygienické podmínky a hladomor. Rumunsko (14,4 %): Vysoké číslo je způsobeno především deportacemi do SSSR na nucené práce, kde byla úmrtnost mnohem vyšší než při běžném odsunu za hranice. Polsko (5,7 %): Relativně vysoké procento odráží drsné podmínky během zimních útěků před Rudou armádou v roce 1945 a násilnosti v rozsáhlých oblastech Slezska a Pomořanska. Československo (0,75 %): Přestože byl odsun z ČSR masivní, drtivá většina (cca 2,2 milionu lidí) proběhla v roce 1946 v rámci organizovaných transportů pod dohledem spojenců, které měly výrazně nižší úmrtnost než „divoký odsun“ v létě 1945. Maďarsko (3,6%): Odsun z Maďarska (tzv. Ungarndeutsche) se od ostatních zemí lišil tím, že byl selektivní a jeho hlavním motorem nebylo jen násilí, ale i vnitřní politický boj o půdu. I když byl podíl mrtvých nižší než v Jugoslávii, doprovázela ho jedna z největších vln deportací do Sovětského svazu.

A co tim chcete rici

Vy musite mit ale spatne svedomi.

Vy musíte mít ale špatné chápání.

Podle československo-německé smlouvy z 20. listopadu 1938 nejen obyvatelé německé národnosti, ale také Češi, kteří se v pohraničí narodili do 1. ledna 1910, jejich manželky, děti a vnuci včetně manželek získali automaticky říšské občanství. Čeští „starousedlíci“ mohli optovat pro československé státní občanství bez nutnosti se z pohraničí vystěhovat (Slovník cizích slov: opce = výběr nebo volba něčeho, například státní příslušnosti u obyvatelů žijících na připojeném nebo postoupeném území) Počet těchto českých obyvatel narostl od roku 1910 asi na 275 000, ale pro opci se... rozhodlo jen asi 125-133 tisíc. Mnozí se totiž obávali, že přijdou o majetek... Ale ani ti, kdo optovali, o nic nepřišli a skoro všichni zůstali v pohraničí až do konce války. Zmíněná smlouva... zaručovala Čechům, kteří odešli do vnitrozemí, volný odvoz bytového zařízení a dalšího movitého majetku a postup přitom upravovala mezivládní dohoda státní zaměstnance , pokud si majetku nezařídili sami, byl... ustaven útvar, který měl na starosti STAS čili státní akci stěhovací Českoslovenští (později protektorátní) státní příslušníci mohli tedy v pohraničí zůstat, ale s jednou výjimkou, kterou určilo říšské ministerstvo vnitra veřejně nepublikovanou instrukcí z 19. března 1940. Podle ní měli být někteří politicky nežádoucí Češi vykázáni do Protektorátu; pokyn podřízeným úřadům ale zdůrazňoval, že „v každém případě je třeba zamezit masovému vykazování protektorátních příslušníků.“ K masovému vykazování... také nikdy nedošlo, naopak do pohraničí přišlo z vnitrozemí na 400 000 tisíc Čechů a z toho 80 tisíc totálně nasazených Čechů. Z tohoto důvodu bylo na konci války v pohraničí více Čechů než na jejím začátku. Toto je jedna stránka událostí.

Jak selhali sudetští Němci? Co, měli oni společného s druhou světovou válkou? Ne každý sudetský Němec byl pro nacismus. Celkem 7 000 německým antifašistům se podařilo odejít do emigrace a to do V. Británie a Švédska. Celkem 20 000 sudetských Němců skončilo v koncentračních táborech. V Sudetech bylo celkem 185 odbojových skupin. V okrese K. Vary to byla odbojová skupina Meerwald, která měla 15 - 20 buněk. V Děčíně- Podmoklech a v Teplicích -Šanov pracovalo mnoho různých skupin a nejúspěšnější byla skupina Watrlo. Působila v severních Čechách a starala se o zajaté sovětské vojáky a měla na svědomí mnoho sabotážních akcích proti železničním tratím. V Jizerských horách byla aktivita partyzánů natolik silná, že k jejímu potlačení byly poslány speciální jednotky pro potlačování odboje. O začátku roku 1944 do května 1945 byla odbojová činnost nejsilnější.

Karma. Jen upozorňuji, že v Brně nebudou jen bývalí krajané, ale i současní občané ČR německé národnosti.

????? Jen tak pro zkoušku !!