Šílenství svévolných pojmů

Nejhrozivějším příkladem zmatení pojmů je kladení rovnítka mezi islám = islamismus = nacismus. Podobně by poťouchlý muslimský kritik mohl karikovat křesťanství = imperialismus = neonacismus.

Pokud by platily ony nepokorné významové rovnice, měly by se redukovat slovníky. Nepotřebujeme-li rozlišovat skupiny lidí a jednotlivce ve světě, mělo by se to objevit na výkladových stránkách ministerstva zahraničí. Hnedle bychom viděli, jak si tím obchodně a diplomaticky naše země zabouchne dveře a ve smradlavé atmosféře vlastního přeceňování se postupně udusí úplně.

Původní válka proti terorismu se vyvíjí až v šílenství, které hraničí s vyvoláváním války. Jsme ve válce s každým, kdo není jako my. Projevuje se to nenávistí nejen k oněm nepřátelům, ale i vůči těm, kdo upozorňují, že ony nepřátelské bytosti mají stále lidská práva. Máme samozřejmě právo se proti terorismu bránit, ale ne svévolně kohokoli příhodně označit a zastřelit na ulici.

Ohledně islamizace Evropy bych vznesl lehkou otázku. Copak je svatá „křesťanská“ myšlenka tak slabá, že se nechá zcela snadno smést nějakým mladším středověkým učením? Etnické přečíslení muslimy by taktéž bylo naší neschopností. Vedeme dlouhodobě politiku, která natalitu vyměňuje za prosperitu. Snadným řešením by tedy bylo dopřát muslimům v Evropě i v jejich světě podobnou prosperitu, která by spolehlivě i jejich natalitu zbrzdila na srovnatelnou mez.

V perexu uvedená redukce významu různých slov nebyla nikde a nijak prokázána. Naopak se touto redukcí prokazuje tekutý hněv. Tekutý proto, že se ochotně přelévá na kohokoli, kdo se tomu šílenství postaví. Vedle redukce je dalším fenoménem politických odborníků překrucování, ba dokonce úplné převrácení pojmu v opak. Je to sice jen dutá rétorika, ale ovlivňuje negativně celou společnost. Vytváří onu „blbou náladu“. Běžný člověk je proti těmto rétorikám bezbranný, protože nemá čas se záplavou svévole zabývat a vzniká tím falešný dojem společenského většinového názoru. Domnívám se, že je nezbytné místo nějakých zákazů vyjadřování společensky rehabilitovat humanitní vědy a jejich absolventům umožnit odpovídající finanční podporu odborné polemiky ve veřejném prostoru. Pro začátek si každý zkusme představit, že i nás kdokoli může beztrestně redukovat (zjednodušit) na nejpovrchnější vzhledovou entitu, která nemá žádná práva. Pokud nám dnešní stav terorismu nestačí, nechápeme varování migračními důsledky jedné nedaleké války, pak se dočkáme ještě horších výstřelků. Ještě je čas se vrátit ke kritickému rozumu. K rozumu, který jediný může ovládnout pudové sklony člověka k apokalyptickému nihilismu všeobecné eliminace, včetně sebe.