Samkové omyly ohledně islámu

Popisuje islám, jakoby to byl jeden živoucí organismus, který společně jedná. Skrývá se prý za náboženstvím. Skutečně se každý věřící muslim skrývá za náboženstvím a má na mysli jen šaríju a islamistickou nadřazenost?

Nacismus se skrývá za vlastenectvím, fašismus za zájmovými korporacemi, komunismus za sociálním vyloučením.

Je-li islám totalitní režim, pak bychom měli okamžitě zakázat islámské komunity na západě, nebo v sekularizovaných zemích nebo tam kde je islám v menšině? Asi ne, asi jenom v zemích, které jsou plně totalitní. Bohužel nám paní Samková již neříká konkrétně, které země má na mysli.

Jádrem islámu není šaríja. Jádrem islámu je Korán, šaríja je jen odvozená škola právního názoru, který se mísí s místním zvykovým právem. Navíc škol šaríje je několik. V křesťanském světě také téměř do konce 19. století bylo církevní právo právem současně státním. Církevní právo dosud v církvi platí, ale občan mimo církev dnes o něm již ani netuší, že existuje (CIC).

Katechismus rovněž není jediným směrodatným učením o křesťanství. Stejně tak islámské výklady víry jsou směrodatné nejčastěji lokálně. Záleží na místních duchovních a na politické konstelaci. Většina islámských zemí je v různé míře právně sekulárním státem. Praxe tomu jistě neodpovídá. Nakonec ani u nás nemají muslimové ustláno na růžích. Představa plánované mešity i u nás nejtolerantnějšího národa na světě vyvolává hysterické odezvy.

„Islám neuznává rozvoj, pokrok a lidství.“ Paní Samková nic netuší o podstatě filosofie různých islámských myslitelů. Islám má odlišně definováno lidství jen v detailních aspektech, které nejsou pro život nejvýznamnější. Muslimové si například nedovedou vysvětlit, proč se staráme o uživení domácích mazlíčků a necháme hladovět člověka. Diskuze o lidských právech probíhá, ale příliš se o ní neuveřejňuje. Většina zemí, v nichž vládne islám nebo mají muslimové většinu, je podepsána pod chartou OSN, z níž vychází rovněž úmluva o lidských právech.

Muslimové prý nechtějí sdílet mírumilovně naši planetu. Tento velmi vyčpělý a již na první pohled nepravdivý argument je již směšné vyvracet. Žádná islámská země nevede válku proti křesťanskému státu. Podzemní válku na bázi terorismu vedou nezákonným způsobem nestátní uskupení. Drtivá většina muslimů sedí doma a o žádnou válku ve „striktním významu Koránu“ nijak neusiluje. S nadřazeností vůči ženám nebo komunitám LGBT+ máme problémy i my na západě. V tom není žádná jedinečnost nebo originalita islámu.

Paní Samková pokládá muslimům řečnickou otázku, zdali s námi chtějí žít. Určitě ano. Dokonce i Turecko má stále podanou žádost o vstup do EU. Francie však desetiletí tuto možnost blokuje. Nebyl by dnes u moci Erdogan, kdyby ve vhodné chvíli bylo již dávno Turecko do unie přijato.

Hlavním problémem bojovníků proti islámu je ztotožňování jakési univerzální bytosti kolektivního islámu s islámem a nevydělování přepjatě fanatického islamizmu. Často je za těmito postoji stejně fanatický křesťanizmus. Muslimové žijí v drtivé většině s námi v míru přímo v našich západoevropských zemích. Prostřednictvím Albánie a Turecka jsou muslimové účastni na společné kolektivní obraně západního světa, coby spojenci v NATO. Albánci rovněž mají zažádáno o vstup do EU. Do muslimských zemí jezdí miliony křesťanů na dovolené a nic nesignalizuje, že by se každý muslim stavěl k cizincům nepřátelsky. Muslimové nejsou tak rasističtí jako bílá vyvolená rasa. Nejsem ani příznivcem, ani vyznavačem islámu. Řadu věcí vidím kriticky a bez kritiky se naše společenství sotva zlepší, ale musíme si vzájemně naslouchat. Dokonce bychom měli umět přijmout kritiku i z řad oněch „muslimských pomýlených pololidí“. Vyloučením islámu z rodiny světových náboženství by nikdo nezískal, jenom bychom osvědčili svoji totálně bílou latentní nadřazenost postavenou na smrtících vojenských technologiích. Ovšem ne mým jménem. S tímto postojem se neztotožňuji, neboť jsem mimo jiné přesvědčen, že válku mezi civilizacemi nelze vyhrát. Opak si může představovat jedině šílenec.

Článek paní Samkové, na který reaguji.