S ODS se nelze setkat

S ODS se dnes bohužel nelze setkat. Tato strana zaujala totální bojovné stanovisko, kdy každá rána pod pás je v duchu jezuitského boje za víru správná, pravdivá, legální i legitimní. Nikdo si nemůže být jist, jaké komuniké bude na konci zveřejněno, ať již to dotyčný spolu komunikující řekl, či neřekl.

Z tohoto důvodu je stanovisko opozice pochopitelné. S ODS se lze setkat jen před zraky veřejnosti v přísně střeženém prostředí sněmovních záznamů všech výroků. Jak se to stalo? ODS prostě zatloukla opozici hned od počátku své vlády. Před tím v různých „covidových“ řežích v tehdejším parlamentu tepaly strany budoucího Spolu v čele s ODS vládní ANO nejen jak se patří, ale také jak se nepatří. Tlačili je mj. k utrácení, aby jim to posléze mohli vyčítat. To lze snadno, ovšem marně doložit parlamentními důkazy. V pořádku. Opozice se prostě má chovat bojovně i kontroverzně. Přesto by neměla úplně zničit důvěryhodné kanály komunikace a slušnosti, aby se nad všelidskými problémy, kterou je samozřejmě bezpečnost jakékoli země, nejen Ukrajiny.

První chybou chumlu kolem ODS byla příšerná kampaň anti Babiš. Jejím vrcholem byly soudní tahanice, k jejichž pozadí snad historie jednou něco dodá. Výsledek je ovšem žalostný. Babiš se ubránil. Někde tady ovšem je počátek mlhavého podsouvání typu na každém šprochu pravdy trochu. Babiš sice nebyl odsouzen, ale politická opozice se vůči němu chová, jako by odsouzen byl. Tato metoda se vždy obrátí i proti jejím uživatelům. Nerespektování právního faktu a nevinna ve sledované věci jsou nerespektováním základní společenské komunikace. ODS se samozřejmě bohužel stane v budoucnosti možná totéž. Připomíná to Naše furianty. Pochopitelně nikdo není úplně nevinný.

Nicméně vládní metoda dvojího metru a deklarace pravd politickými usneseními momentálně dostupuje vrcholu. Šéf strategické komunikace vlády nakonec označil jisté spoluobčany s vědomím a podporou vlády za svině. Co taková vláda může očekávat? Voliči jí vystaví vysvědčení. Vláda místo předkládání kvalitnějších vizí poukazuje formou diskreditace na to, že protistrana buď vize vůbec nemá, a když tak horší či úplně špatné. Bylo by ještě pochopitelné, kdyby to u tohoto jednání končilo, ale nekončí. Vláda se otrle vyjadřuje o názorech a postojích, ba dokonce údajných výrocích, když je interpretuje jen svojí stranickou optikou. Věcnou debatu, kde je slyšen a respektován názor už na vládní úrovni nelze očekávat. Již předem nejde o politickou soutěž, ale tzv. glajchšalt. Jde to nakonec zcela proti tradici svobodného podnikání v němž má prosperovat ten, kdo je lepší a kvalitnější. U nás prosperují ti, kdo souhlasí s vládou a konají jen v jejím duchu. Je to jasný vládní dirigismus, který známe z dob reálného socialismu. Dobrého výsledku jedné strany se dosahuje hlavně likvidací konkurence, což je prostě zcela v rozporu se svobodou podnikání.

Aby si zase někdo nemyslel, že jen blouzním o tom, že nynější vláda nic neudělala. O tom jsem již v minulosti psal, že je to laciná licence. Vláda samozřejmě pracuje a vedle politicky motivovaných hokejů hraje i dobrý fotbal. Dokonce zde nechybí i dobré úmysly, ale provedení zůstává diletantské, protože se nakonec dosáhne takové asymetrie projednání, kdy i dobré námitky opozice spadnou pod stůl. Opozice se pak zvláště v předvolebním období už s vládní garniturou nemůže setkat za zavřenými dveřmi v prostředí plném nedůvěry, podrazů, silových furiatství apod. Dožívající vláda musí počítat s tím, že nyní bude ignorována, protože se všech svých výdobytků jen na čas zmocnila prakticky násilím, zastrašováním a dokonce perzekucí.

V perzekuci u nás máme dvě mementa. Profesora Druláka a nebohou učitelku, která údajně lhala, když vedla ve škole hodinu na téma: diskuze v pluralitě názorů. To je neoddiskutovatelná vládní ostuda v přímém přenosu.

Důkazem pro moje tvrzení bude jistě následná diskuze plná útoků pod mým článkem. Jistě se mi tam podsune kdejaký neblahý a bohu nelibý úmysl. Autisticky uzavřené zdejší struktury pod svými příspěvky nejsou schopny otevřít diskuzi. Jejich tvrzení jsou zkrátka příliš pravdivá, než aby se o nich diskutovalo. Bonusem je veřejná dehonestace kohokoli mimo „vládní strukturu“. A už vůbec za pohůnky nechoďte s plačtivými slogany, že by se lidé měli mít rádi. Pro to se musí mnoho velkorysého udělat, musí se to pěstovat. Začíná to slušností a spravedlností. Ale ta dostává díky agresivní, k ničemu neuznalé vládě, na frak. Ale třeba je to vážně skvělé a voliči nám opatří ty německé platy již do pěti let. Jistě to bude krásná pětiletka .) Na to si každý svůj volební názor jistě je schopen udělat sám. Lidi nevyměníte. To zjistili již komunisté do úplných důsledků. Musíme doufat, že u nás voliči nadále zůstanou suverénním hráčem v politických partiích.