S kolektivní vinou nedojdeme daleko

Můj poslední článek mi vynesl obviňování z nenávisti vůči židům. Pravděpodobně každý, kdo se nevyjádří pochvalně o nějaké kontroverzi v světě, musí se nyní smířit se spíláním vnitřních barbarů.

Naši vnitřní barbaři vyznávají stejné metody jako barbaři z teroristické osy zla. Ahorát prý mají správné civilizované (rozuměj univerzální) hodnoty. Chovají se fanaticky, nevedou diskuzi a nejraději by se ke svým pravdám prostříleli přes nadávky a podsouvání všelijakých nenávistí. Je to cesta do pekla a není dobře, že se tak děje na očích čtenářské veřejnosti, za nezájmu zdejších editorů.

Podle tohoto zjednodušeného mustru jsou antisemité americký prezident Biden i kandidátka Harrisová. Ti také odmítli radikální Netanjahův plán bít Palestince hlava nehlava. Ono se pak po světových konfliktech špatně vymáhá dodržování lidskosti, ženevských dohod nebo principů svobody a demokracie. Toto neargumentované štvaní rozbíjí demokracii. Američané doporučili uzavřít příměří.

Netanjahu opakovaně tvrdí, že vojáci útočí jen na teroristy z Hamásu, nikoli na civilisty, ale z mnoha komentářů pod mým posledním článkem je jasné, že zastánci Netanjahua dobře vědí o nerozlišování Palestinců od Hamásu. S takovým postojem ztrácí pak západ morální právo kázat, jak se mají řešit konflikty ve světě. Netanjahu a jeho snílci, kteří si představují zřejmě i zničení Íránu nás zatahují do sebevražedného permanentního válčení s celým světem. Kdo nejde s námi, jde proti nám.

Všimněme si i terminologie. Izrael vede vojenskou operaci, není to válka, kdy se možná dají přehmaty i trochu pochopit v rámci nemožnosti dokonale plánovat každý úder. Netanjahu také nemá žádný plán pro Palestince. Jeho myšlenkový svět končí u totálního zničení Hamásu, ale nenabízí perspektivu soužití s Palestinci. Dosud se prezentovalo, že odmítá dvoustátní řešení, pak vede Netanjahu vojenskou operaci vůči vlastním občanům za zdí, kteří nemají desetiletí žádné životní perspektivy kromě protestu.

Podsouvání nenávisti vůči židům je pomluva. Kritika vlastních dětí také není důkazem nenávisti k nim. Kritika do vlastních řad je cenná, protože často bývá konstruktivní. Nevidím cestu ke šťastnému židovství lemovanou mrtvolami Palestinců vydávaných za psy z Hamásu. Mnoho izraelců nechce mít na rukou krev Netanjahuovy politické velikosti. Když na to přijde, necítím nenávist ani k Netanjahuovi samotnému, jen si myslím, že svádí Izrael na scestí, z něhož nebude návratu a židé navždy ztratí nevinnost a morální důstojnost obětí holokaustu.

Určitě je potřebné se věcně vyjádřit k otázce, zdali jsou Biden a Harrisová antisemité, nenávidějící Židy? Uvést případné argumenty. Pomluvy a nadávky stejně Izraeli nic nevybojují.